Japonská centrální banka šokovala změnou politiky

Centrální banka tak nyní umožní, aby se výnos desetiletých dluhopisů japonské vlády vychyloval půl procentního bodu na každou stranu od stanovené cílové úrovně, zatímco dosud banka tolerovala pohyb o čtvrt procentního bodu na každou stranu.

Cílová úroveň je stanovena na nule. Hlavní sazbu centrální banka ponechala na minus 0,1 procenta, novým opatřením chce zejména vdechnout život do skomírajícího trhu s dluhopisy.

Politiku ovlivňování výnosové křivky ekonomové považují za kontroverzní. Podle obchodníků lze rozhodnutí japonské měnové autority chápat jako dlouho očekávaný bod zvratu v jejím dosavadním postoji trvat na mimořádně uvolněné měnové politice, pro kterou jsou charakteristické i záporné úrokové sazby.

„My toto rozhodnutí vnímáme jako velké překvapení. Podobně jako trh jsme očekávali, že toleranční pásmo začne rozšiřovat od jara příštího roku až nové vedení centrální banky,“ poznamenal podle listu Financial Times (FT) hlavní ekonom investiční banky Goldman Sachs Naohiko Baba, který má na starosti japonský trh.

Guvernér centrální banky Haruhiko Kuroda ale na tiskové konferenci popřel, že změna v nastavení tolerančního pásma u výnosové křivky se v podstatě rovná zpřísnění měnové politiky. Zdůraznil přitom, že centrální banka svůj výnosový cíl neruší. Cílem Bank of Japan, jak se japonská centrální banka nazývá, je podle něj zmírnit napětí ve fungování trhu.

Dosavadní měnová politika japonské centrální banky je podle mnoha ekonomů extrémní a přispěla v letošním roce k prudkému pádu kurzu japonské měny vůči dolaru. Devizové trhy totiž do kurzů měn započítávají úrokový diferenciál, kdy přihlížejí k vývoji úrokových sazeb ve Spojených státech. Americká centrální banka (Fed) má nyní hlavní sazbu v pásmu 4,25 až 4,50 procenta, což je maximum od roku 2007.

Aby se plán japonské centrální banky projevil v praxi, chce banka výrazně zvýšit nákupy dluhopisů. To je podle ekonomů známka, že rozšíření tolerančního pásma je doladěním současné mimořádně uvolněné měnové politiky, nikoliv odstraněním podpůrných opatření. Rozšíření pásma by ale podle centrální banky mělo náklady na tato podpůrná opatření pomoci mírnit.

Kurz jenu po rozhodnutí centrální banky výrazně zpevnil, dolar k němu dopoledne ztrácel asi 3,5 procenta a pohyboval se kolem 132,15 jenu za dolar. V říjnu stál dolar i více než 148 jenů a japonská vláda už v září přistoupila k první intervenci na devizových trzích na obranu své měny od roku 1998.

Naopak akciový trh zamířil prudce dolů. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 v úterý odepsal 2,46 procenta a uzavřel na 26 568,03 bodu. Těsně před oznámením o změně politiky centrální banky vykazoval mírný růst, pak ale prudce oslabil a ztráty už nesmazal.