Článek
Tímto krokem japonské centrální banky končí éra, kdy se měnoví tvůrci po celém světě snažili podpořit hospodářský růst pomocí levných peněz a nekonvenčních měnových nástrojů.
BOJ také upustila od politiky známé jako kontrola výnosové křivky (YCC). Ta spočívala v nákupu japonských státních dluhopisů za účelem kontroly úrokových sazeb.
Centrální banka uvedla, že bude nadále nakupovat „zhruba stejné množství“ státních dluhopisů jako dosud a v případě rychlého růstu jejich výnosů nákupy zvýší. BOJ se dále rozhodla ukončit nákupy rizikových aktiv, jako jsou burzovně obchodované fondy (ETF) a japonské nemovitostní investiční trusty.
„Usoudili jsme, že udržitelné a stabilní dosažení našeho cenového cíle je na dohled,“ uvedla centrální banka.
Zrychlí ČNB se snižováním sazeb? Ekonomové odhadují, že se raději bude držet stávajícího tempa

Očekávání, že BOJ zvýší sazby, rostla od nástupu guvernéra Kazua Uedy do funkce v dubnu loňského roku. Vzhledem k tomu, že inflace již více než rok překračuje dvouprocentní cíl BOJ, mnozí hráči na trhu předpokládali ukončení záporných úrokových sazeb buď v březnu, nebo v dubnu.
Poslední oficiální údaje ukázaly, že i když tempo růstu cen zpomaluje, jádrová spotřebitelská inflace v Japonsku se v lednu udržela na dvouprocentním cíli banky.
Rozhodnutí, zda sazby půjdou nahoru, záviselo také na tom, zda velké společnosti v zemi zvýší zaměstnancům mzdy, aby jim pomohly vyrovnat se s rostoucími životními náklady, uvedla analytička Nobuko Kobajašiová z poradenské společnosti EY-Parthenon. Odbory minulý týden oznámily, že zaměstnanci velkých firem dostanou přidáno 5,28 procenta, což je nejvíce za posledních 33 let.
Mzdy v zemi od konce 90. let stagnovaly. Spotřebitelské ceny rostly velmi pomalu, nebo dokonce klesaly.
Analytici připomínají, že japonská ekonomika postupně ztrácí konkurenceschopnost a produktivitu, zatímco počet obyvatel se snižuje s tím, jak Japonci stárnou a mají méně dětí. Japonsko v roce 2010 opustilo pozici druhé největší ekonomiky světa a na jeho místo se dostala Čína. Loni pak Japonsko přišlo i o třetí příčku, z níž ho sesadilo Německo.
Japonsku rekordně klesá porodnost
