Článek
Jančura v Otázkách Václava Moravce kritizoval zejména postup při stavbě dálnice D47. Upozornil, že pokud některé projekční firmy potřebovaly kulaté razítko, mohly se obrátit na ČVUT. V souvislosti se školou použil i výraz „zločinné spiknutí“ nebo že jeden z profesorů „dával razítka na každý paskvil“.
„Mým cílem nebylo poškodit ČVUT, ale upozornit, že škola je poškozována akademiky, kteří jsou důležití při rozhodování a dělají pod hlavičkou školy posudky. Profesoři tak zneužívají akademickou půdu,“ hájil se před soudem podnikatel. „Jsou to jen domněnky žalovaného, pokud se domnívá, že byl spáchán nějaký trestný čin, má podat trestní oznámení. Pokud se domnívá, že pochybili jednotlivci, měl svou kritiku dělat jinak,“ neslyšela na Jančurovy argumenty advokátka vysoké školy.
Kritika posudku na D47
Na paškál si vzal Jančura hlavně profesora Františka Lehovce z ČVUT, který prý zneužívá akademickou půdu, aby posvětil některé projekty. Jako příklad uvedl projekt dálnice D47, která měla být svěřena bez výběrového řízení izraelskému konsorciu.
„Dokument na hlavičkovém papíře ČVUT říká, že smlouva je pro stát výhodná a není riziková. Na základě toho byla uzavřena smlouva, jenže pak se přišlo na to, že smlouva je velice riziková a že cena dálnice může být až 250 miliard korun. Proto došlo ke zrušení smlouvy a zaplacení pokuty 650 miliónů korun. Takže jestli mě měl někdo žalovat, měl to být pan Lehovec,“ dodal při své obhajobě Jančura.