Jak vlády v Evropě pomáhají lidem proti drahým energiím a inflaci

Hlavní pomocí, kterou vláda premiéra Petra Fialy (ODS) chystá, je tzv. úsporný tarif, který všem domácnostem poplatky za energie zlevní. Detaily ohledně výše příspěvku vláda teprve oznámí. Tento rok bude příspěvek vyplácen prostřednictvím dodavatele elektřiny, který ho domácnostem promítne do záloh, konkrétně půjde o pokrácení zálohy o příspěvek.

Další vládní pomocí je odpuštění poplatku za podporované zdroje energie (POZE), a to v období od října do prosince. To v praxi znamená, že za každou spotřebovanou megawatthodinu zákazník ušetří 600 korun.

Celková pomoc by podle posledního vyjádření ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) měla prostřednictvím úsporného tarifu spolu s odpuštěním poplatku za obnovitelné zdroje dosáhnout až 17 480 korun.

Stát rovněž od srpna jednorázově vyplácí rodinám 5000 korun na dítě do 18 let. Podmínkou je, že příjmy rodiny nepřevýšily v loňském roce jeden milion korun hrubého.

V neposlední řadě pak stát občanům garantuje, že náklady na bydlení je vyjdou maximálně na třicet procent příjmů, v Praze 35 procent. Náklady nad danou hranici stát uhradí prostřednictvím příspěvku na bydlení, o který musí lidé požádat.

U východních sousedů už v únoru zafixovali na dva roky cenu elektřiny na 61 eur (1500 Kč) za MWh, přitom v posledních dnech cena na velkoobchodním trhu překročila 500 eur (12 275 Kč) za MWh.

Na jaře slovenská vláda schválila první sadu příspěvků zhruba za 22 milionů eur (548 milionů Kč) pro některé skupiny obyvatel jako částečnou kompenzaci vysoké inflace.

V květnu slovenský parlament schválil zvýšení přídavků na děti i odpočitatelné položky z daní pro rodiče a nový příspěvek na kroužky dětí. Opatření přijdou na více než miliardu eur (24,6 miliardy korun) ročně.

Polská vláda plánuje odložit liberalizaci cen plynu pro domácnosti do konce roku 2027. Polsko také snížilo sazbu DPH u základních potravin na nulu ze standardních pěti procent.

Domácnostem, které k vytápění používají uhlí, vyplatí jednorázový příspěvek tři tisíce zlotých (asi 15 440 korun).

Německá vláda schválila dva pomocné balíčky pro potřebné, rodiny, nízkopříjmové občany a dojíždějící v hodnotě přes 30 miliard eur (736 miliard Kč).

Lidé rovněž dostanou jednorázové daňové zvýhodnění 300 eur (7375 Kč), rodiny s dětmi pak jednorázový bonus 100 eur (2460 Kč) a příjemci sociálních dávek jednorázovou částku 200 eur (4920 Kč).

Na druhou stranu od října budou muset domácnosti platit za plyn extra poplatek za obstarání plynu, který má uchránit dodavatele před insolvencí. Výše poplatku je zhruba 2,4 centu (59 haléřů) za kilowatthodinu (KWh), což může ročně čtyřčlennou rodinu vyjít i na 480 eur (11 780 Kč).

V návaznosti na to vláda jen pár dní poté oznámila, že dočasně sníží daň z přidané hodnoty na plyn z 19 procent na sedm, aby zmírnila dopad nového, dodatečného poplatku.

Rakousko už v lednu představilo soubor opatření, která mají pomoci domácnostem čelit rostoucím nákladům na energie. Celková hodnota těchto opatření činí zhruba 1,7 miliardy eur (41,7 miliardy Kč). Téměř všechny domácnosti v Rakousku v rámci těchto plánů obdrží jednorázový příspěvek 150 eur (téměř 3700 Kč).

Maďarská vláda s ohledem na rostoucí inflaci prodloužila do 1. října platnost stropu na některé základní ceny potravin. Kromě toho už od loňského listopadu zastropovala cenu benzinu na 480 forintů (zhruba 29 Kč) za litr. Opatření průběžně prodlužuje, současná platnost vyprší 1. října.

Cena elektřiny a zemního plynu, kterou platí spotřebitelé, je v Maďarsku pevná a stanovená legislativou. Od 1. srpna ale skončila plošnost této regulace a zvýhodněnou cenu platí nyní pouze domácnosti, které nepřekročí průměrnou spotřebu. Ty, které limit překročí, zaplatí více.

V případě elektřiny je za průměrnou roční spotřebu považováno 2523 kWh. V rámci toho zaplatí domácnost 36 forintů za kWh. Pokud tuto spotřebu překročí, zaplatí 70,1 forintu za kWh. U plynu je roční průměr stanoven na 1729 metrů krychlových s cenou 102 forinty za m3. Pokud to domácnost překročí, zaplatí až sedminásobek ceny (747 forintů).

Země rovněž minulý měsíc vyhlásila stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie a plánuje zvýšit domácí těžbu zemního plynu.

Britská vláda rozhodla, že každá domácnost dostane na platbách za energie slevu ve výši 400 liber (11 650 Kč). Domácnosti, které mají problémy s placením svých účtů už nyní, ještě navíc dostanou jednorázový příspěvek 650 liber (18 930 Kč).

Jednorázový příspěvek ve výši 300 liber (8730 Kč) dostanou také senioři. Poloviční částku na pokrytí zvýšených životních nákladů pak obdrží i osoby se zdravotním postižením.

Část peněz na pomoc lidem stát získá díky zavedení mimořádné 25procentní daně ze zisků ropných a plynárenských společností.

Příští týden má navíc vláda oznámit půlroční cenový strop platný od října pro nejpoužívanější smlouvy na energie pro domácnosti.

Francouzská vláda rozhodla, že letos omezí zvýšení ceny elektřiny jen o čtyři procenta místo očekávaných 45 procent.

Kabinet prezidenta Emmanuela Macrona dále poskytl jednorázovou platbu domácnostem, aby jim pomohl čelit těžkým časům. Částka je ovšem podstatně nižší než třeba ve Velké Británii, činí „jen“ 100 eur (2450 Kč).

Omezena byla dále domácí daň z konečné spotřeby elektřiny v zemi (TICFE), a to z 22,5 eura (550 Kč) za MWh na pouhé jedno euro za MWh pro domácnosti a půl eura pro podniky.

Tamní kabinet schválil na začátku srpna nový balíček pomoci v hodnotě přibližně 17 miliard eur (417,2 miliardy Kč), který má firmám a rodinám pomoci vyrovnat se s drahými energiemi a rostoucími spotřebitelskými cenami.

Co se týče konkrétních opatření, tak stát dal v červenci 200 eur (4900 Kč) lidem s ročním maximálním výdělkem 35 tisíc eur (858 tisíc Kč). Vláda ale plánuje příspěvek rozšířit i pro střední třídu.

Itálie navíc rovněž oznámila záměr zdanit společnosti profitující z vyšších cen energií.

Nizozemská vláda už v březnu schválila, že domácnostem čerpajícím sociální dávky nabídne jednorázový příspěvek na energie ve výši 800 eur (19 650 Kč). Mimoto ještě snížila DPH na energie z 21 procent na devět procent a do konce roku snížila daň na benzin a naftu o 21 procent.

Ve Španělsku mají v plánu zdanit mimořádné zisky energetických společností a použít je na pomoc svým občanům s placením účtů.

V Madridu snížili DPH na účty za energie z 21 procent na 10 procent a zároveň snížili daň z elektřiny ze sedmi procent na 0,5 procenta.

Na Pyrenejském poloostrově, tedy nejen ve Španělsku, ale i Portugalsku, pak Evropská komise posvětila opatření proti zdražení elektřiny. Schválila totiž roční zastropování ceny plynu využívaného pro výrobu elektřiny. Vyjednaný cenový strop je v průměru 48,8 eura za MWh.