Jak uniknout energetické závislosti na Rusku a nepřipoutat se k Číně

Při hledání alternativy k ruskému plynu se nabízí přechod na zelenou energetiku, který byl v plánu už před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. Podle odborníků je to nutné kvůli klimatickým změnám.

Boj s nimi podle generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese kvůli fosilním palivům lidstvo pomalu prohrává a řítí se do „klimatického pekla“, jak před několika týdny popsal na klimatické konferenci COP27 v Egyptě.

Přechod k zelené infrastruktuře ale není jednoduchý a je na něj potřeba sehnat tzv. kritické suroviny jako lithium, kobalt či měď. Evropa se při jejich dovozu v minulosti často spoléhala na nedemokratické státy; většina lithia se těží v Číně a nikl nebo platinu zase ve velkém dodává Rusko. To by mohlo evropské státy nadále vydírat tak, jako to dělá s plynem. I Čína v nedávné době chtěla z politických důvodů export omezit, upozornil ve své analýze expert Michal Čepelka z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Klíčové suroviny ale nebudou potřeba pouze k rozvoji obnovitelných zdrojů, jakými jsou fotovoltaické panely či větrné elektrárny. Velkou část prostředků spolkne elektromobilita a ještě značnější podíl běžné elektrické rozvody, uvedli ve své studii.

Podle analýzy AMO hrozí reálné riziko, že se vyčerpá nabídka po těchto kritických surovinách, a v takové chvíli bude nebezpečné spoléhat se v jejich zajištění na nedemokratické režimy. „Dostat se znovu do situace, že by nás někdo mohl skrz suroviny vydírat, Češi rozhodně nechtějí,“ míní Helena Truchlá, analytička projektu České zájmy v EU při sociologickém ústavu STEM.

Přednostně usilovat o snížení závislosti na jednom či několika málo dodavatelích surovin či součástech teď podle průzkumu žádá 70 procent veřejnosti. „Také větší ochranu před čínským vlivem by si přálo víc než 50 procent lidí,“ dodává Truchlá.

Autokratické režimy jako například Čína by totiž mohly v době zvýšené poptávky po kritických surovinách své dodávky do západních zemí zakázat. „To by byl problém i pro české firmy, které tyto suroviny potřebují, a také třeba pro automobilky, pro které pracují desítky tisíc lidí. Jaký je to problém, se ukázalo už za koronavirové pandemie, kdy právě tyhle firmy musely kvůli nedostatku čipů (které s kritickými surovinami úzce souvisí) přerušovat výrobu,“ uvedl pro Novinky STEM.

Evropská unie už v rámci českého předsednictví v Radě EU podnikla první kroky k zajištění dodávek z jiných zemí, u nichž podobné problémy nehrozí. Členské země v současnosti sestavují návrh na zabezpečení dodávek čipů v případě, že by Čína napadla Tchaj-wan, jednoho z největších exportérů těchto elektronických součástek.

Evropská komise by také měla v lednu předložit konkrétní návrhy na předcházení nedostatku čipů. „Musíme se vyhnout tomu, abychom se opět stali závislými, jako tomu bylo v případě ropy a zemního plynu. Určíme strategické projekty v celém dodavatelském řetězci, od těžby přes zpracování po recyklaci. A budeme vytvářet strategické rezervy tam, kde jsou dodávky ohroženy,“ prohlásila v září šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Unie navíc vyjednává obchodní dohody se státy, jako jsou Chile, Mexiko, Nový Zéland, Austrálie a Indie, které by pro ni byly spolehlivějšími partnery než Rusko nebo Čína.

Přechod k zelené infrastruktuře sice bude nákladný, a jak varoval STEM, vyplývají z něj rizika závislosti na nedemokratických režimech, podle výzkumníků z Oxfordské univerzity se ale díky němu může na celém světě ušetřit do roku 2050 až 10,2 bilionu liber (skoro 284 bilionů).

Evropské státy podle zakladatele Microsoftu Billa Gatese, jenž propaguje boj se změnami klimatu, kvůli válce na Ukrajině zpomalily přechod k obnovitelným zdrojům energie. Některé dokonce investovaly do fosilních paliv ve snaze zajistit dodávky energií v krizi. Přesto ale podle Gatesovy analýzy EU dlouhodobě vyvíjí iniciativu na boj se změnami klimatu – minulý rok se zavázala k dosažení tzv. uhlíkové neutrality do roku 2050. Konkrétní legislativní plán, jak toho dosáhnout, nyní projednávají evropské orgány.