Článek
Dosud byl výběr daně z nemovitosti pro stát ztrátový, protože jeho náklady na výběr činily 1,2 miliardy korun ročně, ale příjem daně v plné výši připadl obcím.
Obcím bude i nadále náležet dosavadní inkaso daně, stát si vezme část, o kterou daň nově zvýší. Příští rok by měl státní rozpočet z této daně získat devět miliard korun, v roce 2025 pak 9,3 miliardy korun.
Rozdílné koeficienty
Sazba daně z nemovitosti se zvýší dvojnásobně. To, o kolik víc majitel zaplatí za konkrétní nemovitost, ale ovlivní místní koeficient, který se používá pro výpočet daně. „Uplatňuje-li obec místní koeficient ve výši 3, inkasuje trojnásobek základní sazby a zavedením státního koeficientu vzroste celková daň o třetinu,“ uvádí vládní materiál k balíčku.
Ve většině případů, kdy obec uplatňuje pouze základní sazbu daně, dojde zavedením státního koeficientu ke zdvojnásobení daně, stojí dále v textu.
Zvýšíme daň z nemovitostí, oznámil Stanjura
Například v Černošicích, které patří k obcím s nejvyšší daní z nemovitosti, se za rodinný dům platí 2,5 až tři tisíce ročně. Příští rok by podle tohoto modelu daň vzrostla na 3300 Kč až 4000 Kč ročně plus by pak další roky došlo ještě k nárůstu o inflační koeficient.
Koeficienty pro daň z nemovitosti
Sazby daně z nemovitosti se odvíjejí od charakteru nemovitosti. Daň se poté násobí koeficientem, který je stanovený podle velikosti obce (například obec do tisíce obyvatel má koeficient jedna, od 10 tisíc do 25 tisíc obyvatel koeficient 2, Praha má 4,5), a případně místním koeficientem.
Od roku 2022 si obce mohou stanovit místní koeficient pro všechny nemovité věci na území celé obce, nebo jen pro všechny nemovitosti na území jednotlivé části obce. Koeficient může být v rozmezí 1,1 až pět s přesností na jedno desetinné místo. Podle dříve platného zákona bylo možné stanovit místní koeficient pouze pro všechny nemovitosti na území celé obce, a to pouze ve výši dva, tři, čtyři a pět.
Koeficient k dani z nemovitostí pro konkrétní obec a nemovitost lze zjistit na portálu Moje daně.
Za průměrný sedmdesátimetrový byt na Praze 1, kde dnes podle zprávy vlády majitel zaplatí 1700 Kč ročně, bude nově platit cca 2500 Kč.
Za podobně velký byt v Brně zaplatí dnes majitel zhruba 600 Kč, nově to bude asi 1200 Kč. V Ostravě a v Plzni se daň liší podle městské části. V obou městech může dosahovat až 770 Kč s tím, že nově to bude zhruba 1450 Kč.
Inflačním koeficientem chce vláda předejít situaci, kdy daň v průběhu času reálně klesá. Většina sazeb daně nevzrostla od roku 2010.
Expert: Majitelé to utáhnou
„I dvojnásobná daň z nemovitostí je ve srovnání s vyspělými ekonomikami pořád ještě snesitelná. Majitelé rodinných domů a bytů to utáhnou. Majitelé komerčních nemovitostí ovšem tuto daň přenesou na firmy v nájmu, a ty to odrazí v ceně zboží a služeb,“ reagoval pro Právo šéf společnosti B&K Nemovitostní investice Vladimír Brůna.
Pokud by se daň z nemovitosti měla zvyšovat ještě více, bohatí to podle něho zvládnou, ale „střední třídě to o něco oddálí sen o vlastním bydlení.“
Naopak se zvýšením daně z nemovitosti a jejího částečného odvedení do státní kasy zcela nesouhlasí Sdružení místních samospráv ČR.
„Nastavení a výnosy daně z nemovitých věcí by měly zůstat výlučně v kompetenci obcí, protože jsou to obecní rozpočty, na které dopadají související náklady, jako je třeba údržba místních komunikací či inženýrských sítí,“ uvedla předsedkyně sdružená Eliška Olšáková.
PŘEHLEDNĚ: Které daňové výjimky se budou rušit či omezovat
