Článek
Od roku 1989 došlo u Čechů k výrazné změně stravovacích návyků především u masa.
„Dříve se zkonzumovalo 30 kilogramů hovězího masa na obyvatele, dnes spotřeba hovězího masa představuje 8,7 kilogramu. Naopak u drůbežího masa došlo k nárůstu spotřeby z 13 kilogramů v roce 1989 na rekordních 28,4 kilogramu v roce 2018,“ uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček.
Na spotřebu potravin měly vliv socioekonomické faktory jako liberalizace cen, tempo růstu reálné mzdy, pestřejší nabídka potravin na trhu a v neposlední řadě také změna stravovacích návyků, životního stylu a omezení samozásobení, uvedli statistici.
Loni činila celková spotřeba potravin včetně vyhazovaných zbytků dohromady 789,7 kilogramu na obyvatele, což je o 17,4 kilogramu méně než v roce 1989.
Růst cen zpomalil, dál zdražují potraviny a bydlení
V průběhu třiceti let se změnila i struktura spotřeby pekárenských výrobků. V roce 1989 spotřeba chleba dosahovala 56,8 kilogramu na obyvatele a pšeničného pečiva 33 kilogramů. Tento poměr se otočil a dříve oblíbený chléb dosáhl v roce 2018 spotřeby 39,3 kilogramu a pšeničné pečivo 51,3 kilogramu.
Od sametové revoluce také poklesla spotřeba kravského konzumního mléka o 33,5 litru na osobu na 57,9 litru v roce 2018. Změnila se i struktura spotřeby tuků. U živočišných tuků klesla během posledních třiceti let o 41,3 procenta, naopak spotřeba rostlinných tuků vzrostla o 41,6 procenta.
Průměrný Čech utratí za jídlo ročně 50 tisíc
Maximálních hodnot v historii sledování spotřeby potravin na obyvatele loni Češi dosáhli například u rýže, luštěnin a těstovin. Oproti minulosti také stoupla spotřeba vína.
„Češi sice stále očividněji dbají na zdravou výživu, o čemž svědčí zmíněný posun blíž ke středomořskému, či dokonce přímo francouzskému způsobu stravování, avšak v případě zeleniny a brambor jim loni do cesty vstoupila jejich vyšší cena, patrná zejména v druhé půli roku. Tu způsobila špatná úroda, zapříčiněná prakticky celoevropskou vlnou veder a suchého a teplého počasí,” komentoval ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
