Hlavní obsah

Jak se staví dopravní priorita. Z desítky let plánovaného velkého brněnského okruhu není hotová ani půlka

3:42
3:42

Poslechněte si tento článek

Brno

S velkou slávou se v listopadu otevřela další část brněnského velkého městského okruhu. Na ulici Žabovřeská tak zmizel ostudný špunt, který roky blokoval dopravu v západní části města. Na dlouhou dobu to ale bude poslední velká radost pro řidiče, dotažení dalších etap okruhu, který se plánuje od roku 1947, je zatím velmi vzdálené.

Foto: ŘSD

Plán na dokončení velkého městského okruhu v Brně.

Článek

Jak Novinky informovaly, necelý kilometr dlouhý úsek, jehož stavba zahrnovala i půlkilometrový tunel pro tramvaje, vyšel na více než dvě miliardy korun.

Letos se pro řidiče otevřela i část okruhu s estakádou na druhé straně města u Tomkova náměstí za 2,3 miliardy korun a stavbaři zrekonstruovali i část v Bauerově ulici. I tak ale zatím funguje jen necelá polovina z plánovaného okruhu.

Foto: archiv ŘSD

Pohled na nově otevřenou část okruhu na Žabovřeské

„Velký městský okruh Brno v celkové délce 20 km bude po svém kompletním dobudování nejdůležitějším prvkem silniční části dopravního systému Brna. Z hlediska velikosti investice se jedná o projekt v rozsahu desítek miliard korun. Jeho realizace je připravována již od roku 1947 a záměr jeho výstavby patří dlouhodobě mezi priority ve výstavbě silniční sítě v České republice,“ řekl v Brně ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Nová D4 se kompletně otevřela. Řidiči jsou pod neustálou kontrolou kamer

Ekonomika

Po sedmasedmdesáti letech plánování nemá druhé největší tuzemské město hotovou ani polovinu okruhu. První část byla otevřená v roce 1998. Zatím řidiči jezdí po 10,7 kilometru okruhu z celkově plánovaných 21,9 kilometru.

Foto: ŘSD

Pohled na část okruhu u Tomkova náměstí směrem od Husovického tunelu na Vinohrady

A další kilometry okruhu jen tak nepřibydou. Estakáda u Tomkova náměstí končí před kopcem, na němž leží sídliště Vinohrady. Tam letos v září začala ražba průzkumné štoly pro stavbu budoucího tunelu. S ním by se mohlo začít v roce 2028.

Navázat by měly části nazvané Ostravská a Bratislavská radiála s dokončením ve třicátých letech. Úplně ve hvězdách je pak poslední část na jihu města.

Ministerstvo: Roli hrají peníze i politický vůle

To, že desítky let plánovaná stavba ještě není hotová, přičítá ministerstvo dopravy její náročnosti. Mluvčí resortu František Jemelka poznamenal, že řada velkých dopravních staveb, které se v poslední době dostavěly či budují, má původ už v první polovině 20. století.

„Od prvních myšlenek k realizaci každé dopravní stavby však musí být udělané velké množství práce, od potvrzení ekonomické efektivity záměru, stabilizace v územně plánovacích dokumentacích, souhlasného stanoviska EIA, složité majetkoprávní přípravy až po existenci potřebných finančních zdrojů a politickou vůli projekt vůbec realizovat,“ popsal Jemelka.

Všechny tyto aspekty podle něj ovlivnily i brněnský velký městský okruh, podtrhl ale, že na konci roku 2024 alespoň částečně dostavěný k dispozici.

„Stále pracujeme projektově zejména na východní a jižní části tak, aby mohl být jednou v podobě okružní silnice I/42 dokončen celý v plném rozsahu. Projekt obsahuje velké množství tunelových staveb, proto není jednoduchý jak z hlediska projekčního, tak i z hlediska nalezení finančních zdrojů,“ dodal mluvčí.

Mezi skálou a řekou. V Brně se otevírá téměř kilometr velkého městského okruhu

Ekonomika

Výběr článků

Načítám