Článek
Jak Novinky informovaly, necelý kilometr dlouhý úsek, jehož stavba zahrnovala i půlkilometrový tunel pro tramvaje, vyšel na více než dvě miliardy korun.
Letos se pro řidiče otevřela i část okruhu s estakádou na druhé straně města u Tomkova náměstí za 2,3 miliardy korun a stavbaři zrekonstruovali i část v Bauerově ulici. I tak ale zatím funguje jen necelá polovina z plánovaného okruhu.
Pohled na nově otevřenou část okruhu na Žabovřeské
„Velký městský okruh Brno v celkové délce 20 km bude po svém kompletním dobudování nejdůležitějším prvkem silniční části dopravního systému Brna. Z hlediska velikosti investice se jedná o projekt v rozsahu desítek miliard korun. Jeho realizace je připravována již od roku 1947 a záměr jeho výstavby patří dlouhodobě mezi priority ve výstavbě silniční sítě v České republice,“ řekl v Brně ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Po sedmasedmdesáti letech plánování nemá druhé největší tuzemské město hotovou ani polovinu okruhu. První část byla otevřená v roce 1998. Zatím řidiči jezdí po 10,7 kilometru okruhu z celkově plánovaných 21,9 kilometru.
Pohled na část okruhu u Tomkova náměstí směrem od Husovického tunelu na Vinohrady
A další kilometry okruhu jen tak nepřibydou. Estakáda u Tomkova náměstí končí před kopcem, na němž leží sídliště Vinohrady. Tam letos v září začala ražba průzkumné štoly pro stavbu budoucího tunelu. S ním by se mohlo začít v roce 2028.
Navázat by měly části nazvané Ostravská a Bratislavská radiála s dokončením ve třicátých letech. Úplně ve hvězdách je pak poslední část na jihu města.
Ministerstvo: Roli hrají peníze i politický vůle
To, že desítky let plánovaná stavba ještě není hotová, přičítá ministerstvo dopravy její náročnosti. Mluvčí resortu František Jemelka poznamenal, že řada velkých dopravních staveb, které se v poslední době dostavěly či budují, má původ už v první polovině 20. století.
„Od prvních myšlenek k realizaci každé dopravní stavby však musí být udělané velké množství práce, od potvrzení ekonomické efektivity záměru, stabilizace v územně plánovacích dokumentacích, souhlasného stanoviska EIA, složité majetkoprávní přípravy až po existenci potřebných finančních zdrojů a politickou vůli projekt vůbec realizovat,“ popsal Jemelka.
Všechny tyto aspekty podle něj ovlivnily i brněnský velký městský okruh, podtrhl ale, že na konci roku 2024 alespoň částečně dostavěný k dispozici.
„Stále pracujeme projektově zejména na východní a jižní části tak, aby mohl být jednou v podobě okružní silnice I/42 dokončen celý v plném rozsahu. Projekt obsahuje velké množství tunelových staveb, proto není jednoduchý jak z hlediska projekčního, tak i z hlediska nalezení finančních zdrojů,“ dodal mluvčí.
