Článek
Šéf americké diplomacie Antony Blinken po pátečním jednání s ruským protějškem Sergejem Lavrovem v Ženevě řekl, že pokud Rusko na Ukrajinu zaútočí, bude reakce Západu „rychlá, tvrdá a jednotná”, přičemž pro slovo rychlá použil anglický výraz „swift”. Jestli tím chtěl Lavrovovi něco naznačit, zůstává zatím nezodpovězenou otázkou.
Vyřazení Ruska ze SWIFT nicméně v posledních dnech z řad z vrcholných politiků připustil například také rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg.
Co je SWIFT
Do mezinárodní sítě bankovních plateb SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication – Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci) spadá přes 11 tisíc finančních institucí ve více než 200 zemích světa.
Jedná se o nezávislou společnost sídlící v Belgii, kterou v 70. letech založily velké evropské a americké banky. Zprostředkovává zabezpečené finanční transakce v rámci vlastní sítě SWIFTNet. Každá banka v něm má svůj vlastní kód BIC. Vzhledem k tomu, jak všudypřítomná je mezibankovní komunikace v rámci SWIFT, lze tento systém použít také k vyvinutí politického tlaku.
Pokud by ale západní velmoci skutečně chtěly Rusko z této sítě odpojit, potřebovaly by souhlas SWIFT. Ten je zastoupený 25člennou radou, která se k takovému kroku v minulosti odhodlala jen jednou. V březnu 2012 z mezinárodní sítě odpojila Írán jako trest za pokračující rozvoj jeho jaderného programu. Účinek byl pro íránskou ekonomiku devastující. Země ztratila polovinu svých zisků z exportu ropy a 30 procent zahraničního obchodu.
Evropa se pře o postup kvůli krizi na Ukrajině
Situace se mohla stát znovu v srpnu 2014, tentokrát právě v případě Ruska. SWIFT ale odmítl zemi ze systému odpojit, což požadovala Velká Británie jako odvetný krok za anexi Krymu. Od té doby ruská centrální banka začala vyvíjet svůj vlastní systém SPFS, aby nebyla na SWIFT tak závislá. Podle agentury Reuters s odkazem na studii Carnegie Moscow Center se ale SPFS zatím nepodařilo do systému nalákat mnoho zahraničních institucí.
Největší klacek, ale ne nejostřejší meč
Důsledky vyřazení z bankovního systému by mohly být pro Rusko podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka katastrofální. „V případě, že by Rusko bylo odstřihnuto od mezinárodního platebního systému opravdu důkladně a týkalo by se to i obchodování s ruským státním dluhem, vedlo by to ke kolapsu tamní ekonomiky. Zřejmě by se část transakcí dala převést do barterového (směnného) obchodu nebo hotovosti, ale bylo by to dost krkolomné,“ řekl Novinkám.
Válka na Ukrajině by měla fatální dopad na Afriku a Asii
Podle německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové by ale odříznutí Ruska od SWIFT nemuselo být tou nejlepší volbou. „Odpojení všech bankovních transakcí by bylo možná tím největším klackem, ale ne nutně nejostřejším mečem,“ řekla minulý týden v rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung. Odříznutí Ruska by totiž odskákali i jeho obchodní partneři, mezi nimiž je nemalá většina jak z USA, tak z Evropské unie.
Potenciálně velký problém by pak představovaly ruské protisankce, jež by se mohly týkat dalšího omezení dodávek ruského plynu, které jsou už nyní minimální. Kvůli tomu nejsou evropské zásobníky během zimního období ani zdaleka plné. Ceny energií by tak pravděpodobně znovu významně zdražily.
Další zdržení Nord Stream 2?
Esem v rukávu by pro Německo mohlo být nepovolení nebo další oddálení schválení licence pro nově vybudovaný plynovod Nord Stream 2, kterým má proudit plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. „Kancléř a já jsme dali zcela jasně najevo, že jsou na stole jakékoli prostředky a opatření, pokud jde o další vojenskou eskalaci. A to včetně Nord Stream 2,“ řekla ve stejném rozhovoru Baerbocková.
USA jednají s Katarem o dodávkách plynu do Evropy
Podle Schallenberga ale Nord Stream 2 nemůže být použit jako páka proti Rusku, neboť ještě není ani v provozu. Sankce by se podle něj rozhodně neměly týkat omezení dovozu plynu. „My v Evropě jsme do určité míry závislí na energii z Ruska. Pokud chceme teplo a elektřinu, tak tohle nebudeme schopni změnit ze dne na den,“ upozornil rakouský ministr pro deník Die Presse.
Proti Nord Stream 2 se dlouhodobě staví USA a také některé evropské státy. Ty se obávají, že se tím jen zvýší závislost na ruských dodávkách plynu. Rusko už dříve oznámilo, že plynovod bude prospěšný jak pro Evropu, tak pro něj a Německo by nemělo proces jeho schvalování politizovat.