Článek
„Cílem navrhovaného navýšení platových tarifů je zlepšit platové podmínky zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců, zejména v reakci na mimořádný růst spotřebitelských cen v uplynulých dvou letech, a také posílit konkurenceschopnost veřejné sféry na trhu práce,“ uvedl jeho úřad v předkládací zprávě k materiálu, který je v připomínkovém řízení.
V letech 2019 až 2023 činil podle něj pokles reálných platů u dotčených skupin zaměstnanců a státních zaměstnanců téměř 18 procent.
„Cílem je rovněž eliminovat počet platových tarifů pod minimální mzdou,“ dodalo ministerstvo.
Jurečka navrhne, aby platy úředníků či školníků vzrostly až o desetinu
Podle návrhu by si tak například spisový pracovník, který má v tarifu 17 220 korun, mohl podle první varianty polepšit o 1210 korun, podle druhé o 1730 Kč. Školník nebo školní kuchařka s 23 880 Kč měsíčně by se mohli dočkat navýšení o 1680, respektive 2390 Kč. Referent v úřadě s měsíčním tarifním příjmem 29 340 korun pak může očekávat navíc podle první varianty 2060, podle druhé 2940 Kč.
První varianta by si podle něj vyžádala ze státních a veřejných rozpočtů dodatečné náklady ve výši 4,57 miliardy, druhá 6,53 miliardy korun.
Nařízení je ve zkráceném připomínkovém řízení, vláda by o něm měla jednat v srpnu, aby mohlo začít platit od září.
Zaměstnavatelé přitom navrhovali navýšení o pět procent, odbory nejdříve o patnáct, později o deset procent. Kvůli neřešení situace vyhlásily ve středu stávkovou pohotovost, protože očekávaly, že to vláda projedná ještě před vládními prázdninami.
Odbory přitom požadují plošné navýšení. To ale Jurečka odmítá. „Odmítl jsem zvýšit platy plošně všem stejně, protože je třeba opravdu vnímat, že jsou skupiny zaměstnanců ve veřejné sféře, na které pokles reálných platů dopadl různě. To zohledňuje i návrh,“ dodal. Celkem se podle něj navýšení bude týkat 360 tisíc lidí.
Odboráři jsou ve stávkové pohotovosti
