Jak naučit děti hospodařit s penězi

Mnoho rodičů se o to skutečně snaží. Letošní průzkum Partners Banky ukázal, že řada z nich s dětmi i diskutuje o samotné hodnotě peněz. Kapesné svým dětem dává osm z deseti dotazovaných rodičů.

V průměrů dostávají nezletilí přes 700 korun měsíčně, dospělé děti, které pokračují ve studiích, od rodičů pak mají průměrně bezmála 2800 korun za měsíc. Třetina rodičů kapesné dětem podle průzkumu podmiňuje, například prospěchem nebo domácími pracemi.

„Naše dvě dcery chodí na gymnázium. Kvůli tomu, jak všechno v poslední době zdražilo, jim kapesné zvedneme z dvou set na tři sta korun týdně. Učí se s nimi vycházet, hlavně ta mladší, která často navštěvuje second handy a různá asijská bistra či kavárny a hodně utrácí. Měla ale přes léto i brigádu v Burger Kingu. Chceme také, aby obě doma trochu pomáhaly,“ svěřila se Novinkám pražská čtenářka Markéta Procházková.

Experti upozorňují, že zásadní vliv v prvopočátcích budování finanční gramotnosti u dětí mají právě jejich rodiče. Děti jsou totiž zvyklé pozorovat a následně přebírat návyky a vzorce, které vidí ve svém okolí, tedy nejčastěji v rodině.

„Je nesmírně důležité dětem vysvětlovat, jak skutečně fungují peníze. Aby už od útlého věku věděly, že se zázračně neobjevují v bankomatu, odkud je můžeme vesele donést do hračkářství. Dětem je potřeba ukázat, že za penězi stojí práce, úsilí, ale i odpovědné hospodaření,“ zdůraznila obchodní ředitelka Partners Banky Lada Kičmerová.

Pokud si dítě osvojí základy finanční gramotnosti už v útlém věku, má podle ní mnohem větší šanci, že bude v budoucnu svým financím dobře rozumět. „A dokáže také hbitě předcházet nejrůznějším finančním problémům,“ dodala.

Téměř dvě třetiny rodičů dávají dětem kapesné pravidelně každý měsíc, třetina jen nárazově k určité příležitosti nebo když jim to dovolí finanční možnosti.

Průměrná výše kapesného se i podle průzkumu odvíjí od věku dítěte s tím, jak se mění jeho potřeby a preference. Zatímco u dětí ve věku od šesti do čtrnácti let se průměrné kapesné pohybuje okolo pětistovky měsíčně, u středoškoláků částky často převyšují hranici tisíce korun. Více než polovina rodičů uvedla, že výše kapesného jejich dítěte je pevně dána a nijak se nemění.

Téměř 70 procent maminek a tatínků pak podle Kičmerové s potomky zároveň diskutuje, za co by měly kapesné utrácet.

Začít s dětmi sdílet svoje zkušenosti, jak se starat o majetek a o peníze, je důležité i podle investora Vladimíra Fichtnera, který se věnuje tématu rodinného bohatství.

„Podpořte děti v tom, že začnou investovat a pochopí, co svět finančních investic znamená a jak se můžou vyhnout různým problémům. S tím se dá začít klidně v deseti letech,“ tvrdí.

Radí přitom zaměřit se i na šetrnost. „Jestli si koupím každý druhý rok nové drahé auto, děti to samozřejmě vidí. A je to pro ně vzor toho, jak se asi má žít. Jestli si koupím auto rok ojeté, které má najeto třicet tisíc a je levnější, děti to taky vnímají,“ dodal Fichtner.

Podle aktuálního průzkumu Asociace pro kapitálový trh klade velký důraz na finanční vzdělávání svých dětí téměř čtvrtina Čechů, když s nimi průběžně hovoří o penězích. Dalších 58 procent to dělá občas. Jen 18 procent dotázaných s dětmi téma peněz neřeší vůbec.