Jak nastavit životní pojištění: myslete na rodinu i nečekanou ztrátu soběstačnosti

„Vždy je třeba posuzovat každého člověka individuálně a ušít mu smlouvu na míru jeho potřebám. Zaměřil bych se především na takzvaná velká rizika, jako jsou invalidita či možnost smrti. Doporučuji zvážit i pojištění závažných onemocnění,“ radí Michal Korejs, produktový ředitel NN Životní pojišťovny.

Podle Pavla Sedláře z KB Pojišťovny je pak potřeba při nastavení přemýšlet nad základními parametry, jako je například rozsah krytí. „Tedy co všechno by mělo pojištění krýt, zda nemoc, úraz či smrt, a zda chci pojistit jen sebe, nebo i svoji rodinu. Dále tam patří výše pojistné částky, na jak dlouho pojištění zvažuji, výluky a omezení a výše pojistného, tedy kolik mě pojištění bude stát,“ řekl.

Obecné pravidlo přitom říká, že by pojistná částka měla být stanovena tak, aby pokryla minimálně tři roky výdajů. „Ale mnohdy bývá i vyšší. Záleží to na vztahu k riziku každého z nás a na výši pojistného, které jsme ochotni platit,“ doplnil Korejs s tím, že by dobrý finanční poradce měl při hledání ideálního pojistného řešení vzít do úvahy nejen stávající životní standard svého klienta, jeho závazky a příjmy, ale i plnění z veřejných sociálních systémů například při invaliditě či nesoběstačnosti.

Pokud jde o životní situace, jsou u většiny lidí tři základní fáze. „Mladý člověk bez závazků nepotřebuje takovou výši ochrany a pokrytí rizik jako například muž ve středním věku, který má doma malé děti, ženu na mateřské a hypotéku,“ upřesnil Filip Bartoš ze životní pojišťovny Youplus. Ke změně priorit dochází i u starších lidí, kteří už nemají tolik závazků a jejich děti se odstěhovaly do vlastního.

Mladí bezdětní lidé by měli brát ohled hlavně na to, aby se v případě nenadálé situace byli schopni finančně o sebe postarat i ve standardních životních situacích. Tedy především si pojistit velká zdravotní rizika, případně i výpadky příjmů kvůli delší hospitalizaci například se zlomeninou. „Těm, kteří mají hypotéku nebo jiné závazky, doporučujeme uvažovat i o pojištění střednědobého výpadku příjmů. Zvlášť pokud nemají vytvořenou rezervu pro nečekaný tří až šestiměsíční výpadek příjmů,“ řekl Korejs.

Podobně by se měli zaměřit na dlouhodobá rizika či pokrytí výdajů spojených s hypotékou i lidé s dětmi. „Doporučuji ale zvážit i pojištění závažných onemocnění. V něm pojišťovna vyplatí peníze ihned po diagnóze, zatímco v pojištění invalidity trvá její přiznání zpravidla déle. Navíc jsou pojištěna i onemocnění, která k invaliditě nemusí vůbec vést, ačkoli je také vnímáme rozhodně jako vážná,“ doplnil.

Pojistit lze i děti, u kterých by se nemělo zapomenout na pojištění velkých rizik. Taková borelióza nebo encefalitida totiž i u nich může skončit s trvalými následky. „Je pak vhodné přemýšlet i o pojištění pro případ ošetřování, kdy je nutné se o dítě v případě nemoci starat, a není tak možné pracovat,“ upozornil Sedlář.

Smlouvu je pak potřeba revidovat i poté, co děti odrostou a je splacena případná hypotéka. I zde zůstávají základní pojištění stejná. Ale lidé by měli vzhledem ke svému věku daleko více uvažovat o pojištění snížené soběstačnosti, kdy už člověk není schopen se postarat o sebe sám a potřebuje asistenci další osoby.

Samozřejmě jsou i další parametry pro správné nastavení pojištění než jen věk či rodina. „Kromě příjmů, výdajů, závazků, rodinné situace nebo formy příjmů, tedy zda jsem zaměstnanec, či podnikatel, je třeba zvážit třeba i typ povolání, sport, koníčky, cestování a tak dále,“ upozornil Bartoš.

Například IT specialista, který si zlomí nohu a dostane na šest týdnů sádru, může bez omezení dál pracovat z domova. „Představte si ale řidiče autobusu – ten se zlomenou nohou do práce nemůže,“ dodal Bartoš.

Roli pak hraje i rizikovost sportu, který člověk vykonává. Třeba na horolezení se bude hledět jinak než na rekreační plavání. Ale rozhodně není sport ve většině případů na škodu. U některých pojištění je totiž možné díky aktivnímu pohybu či zdravému životnímu stylu získávat slevu na pojistném a další výhody.