Článek
„Příčinou blackoutu mohou být přírodní živly, vichřice, námrazy - což se stalo ve Slovinsku, kde padaly stožáry pod vahou ledu na vedení,“ řekl Novinkám šéf dispečerů ČEPS Miroslav Šula.
Česko blackout na rozdíl od některých jiných zemí Evropy a světa nezažilo. Lidé se setkávají s výpadky elektřiny kvůli poruchám či požárům rozvoden, které trvají nejvýše několik hodin a jsou omezeny jen na určité místo. Po vichřici Emma nebo orkánu Kyrill byly několik dní bez proudu domy v horských oblastech, kde popadalo vedení.
Při výpadku mohou lidé uváznout ve výtahu, nejedou tramvaje, vytečou ledničky. Strategické objekty, podniky či nemocnice mají pro podobné situace záložní zdroje, jako například naftou poháněné generátory - musí ale řešit, na co elektřinu prioritně použijí.
Nelze vyloučit ani riziko teroristického útoku ať už na fyzické objekty, nebo kyberneticky. Čas do obnovy dodávek elektřiny se podle Šuly dá počítat od jednotek hodin do desítek hodin. Probíhala by postupně, podle rozhodnutí distributorů by mohly dostat přednost důležité objekty či úřady. Výhodu by měli obyvatelé domů v jejich bezprostředním okolí, kde by se dodávky v danou chvíli obnovily také.
Metodu pokus-omyl použít nejde
„Při obnově se nedá postupovat metodou pokusu-omylu, protože by se zničilo zařízení. Je potřeba udělat analýzu, zajistit dosažitelné partnery například v zahraničí a pak použít nejlepší postup,” dodal trenér dispečerů Petr Froněk. Pokud dojde k výpadku mobilní sítě, musí dispečeři použít jiné komunikační prostředky, například satelitní telefony.
| Blackouty ve světě |
|---|
| V USA před 15 lety bylo kvůli blackoutu bez elektřiny 55 miliónů lidí zhruba 60 hodin |
| Ve stejném roce 2003 v Itálii zasáhl výpadek proudu 50 miliónů lidí, trval 12 hodin |
| V roce 2006 bylo kvůli výpadku vedení v Německu několik hodin bez proudu asi 16 miliónů lidí. V tomto případě nešlo o úplný blackout, ale nedostatek výkonu. |
| Největší blackout v historii zasáhl Indii v roce 2012. Tam bylo bez proudu dva dny skoro 700 miliónů lidí. |
| Velký blackout zasáhl v roce 2015 Turecko. |
| Letos v srpnu zažili místní i turisté dvoudenní blackout na řeckém ostrově Hydra. Po výpadku proudu byla přerušena i dodávka vody, kterou zajišťuje speciální odsolovací zařízení. |
Státní firma ČEPS, která se stará o stabilitu elektrické sítě, se blackoutům snaží předcházet. Klíčové kritérium bezpečnosti provozu říká, že i po výpadku libovolného prvku, jako je například vedení, transformátor nebo blok, si musí soustava udržet normální parametry chodu. Výpadek jednoho prvku tedy blackout určitě nezpůsobí. Plány ochrany a obnovy se pravidelně testují.
„Máme i záložní pracoviště, kam se lze přesunout třeba v případě požáru,“ upozornil Šula.
V minulém týdnu ČEPS spolupracoval na cvičení Středočeského kraje, kde si simulaci blackoutu vyzkoušely krizové týmy, úřady, hasiči a záchranáři. Cvičení se účastnila také polostátní energetická firma ČEZ. Vyhodnocení potrvá delší čas, na základě zkušeností chtějí vylepšit krizové plány.
Problém s tankováním
V rámci cvičení se počítalo s tím, že došlo k obřímu zhroucení evropské soustavy asi na 50 hodin. Model vycházel z toho, že během vichřice, která zasáhla oblasti střední Evropy, došlo ke kaskádovému výpadku německých vedení, rozpadu soustavy a následně k blackoutu v celé kontinentální Evropě. Reálně cvičení zabralo 30 hodin, probíhalo od úterý ráno do středečního poledne. Obnova elektřiny začala tím, že tzv. „ze tmy“ nastartovala ve středu dopoledne plynová elektrárna v Kladně.
Zkoušela se například mobilní úpravna pitné vody, tankování pohonných hmot. Jenom některé čerpací stanice mají např. dieselové náhradní systémy napájení, u jiných se natankovat při výpadku proudu nedá. V předchozích letech podobné cvičení absolvovala zhruba polovina ze 14 krajů a Praha.
Ze tmy dokážou startovat například vodní elektrárny, které jsou proto důležitým záložním zdrojem pro jaderné elektrárny, které potřebují stálé chlazení kvůli bezpečnosti.
Vranovská přehradaVideo: Miroslav Homola, Právo
Podobná cvičení v Temelíně a Dukovanech probíhají pravidelně. Pro stabilitu sítě důležité uhelné elektrárny, jako jsou třeba Počerady, rozjezd do tmy neumí. Potřebují totiž hodně elektřiny na to, aby se například rozjely dopravníky a drtičky uhlí. Ve Velké Británii i tohle dokážou pomocí dieselových agregátů, je to ale velmi nákladné.
