Italští architekti rádi experimentují, most v Janově asi nespadl kvůli počasí, říká expert

Co jsem viděl ty první fotky, tak došlo k pádu celé jedné konzolové části, zavěšené části konstrukce. Dělá to na mě dojem, že došlo k porušení jednoho ze závěsných lan, došlo k dominovému efektu a zřícení celé konstrukce.

Ta konstrukce je v tomto směru nevýhodná. Lepší je větší počet závěsů, aby byla odolná vůči porušení jednoho závěsného prvku. Jsou tam obetonovaná přepjatá lana. Ten most je ze šedesátých let, už v letech 1992 až 1994 tam dělali první opravu kvůli porušení závěsů, kvůli prasklinám se tam může dostávat voda, dochází ke korozi.

Myslím, že ne. Teoreticky by při bouřce k tomu mohl přispět nějaký silný poryv větru, ale ten most už takových a větších bouřek zažil hodně. Takže spíš si myslím, že ta konstrukce už byla na pokraji životnosti a přišel nějaký impuls s takovým fatálním důsledkem.

Dálniční most takovéhoto rozsahu si nevzpomínám, ale v minulé době také v Itálii spadly dva nadjezdy a jedna část rozestavěného mostu. Je to o přístupu k navrhování, Italové jsou v tomhle hodně designéři, průkopníci něčeho nového, někdy jim pak chybí potřebná robustnost té konstrukce, což vede k takovýmto problémům.

Ano, třeba most na D11 přes Labe u Poděbrad nebo lanový most na Jižní spojce přes nádraží Vršovice. Ale není to úplně srovnatelné, jsou to mladší mosty, většinou z 90. let minulého století, a těch osnov závěsů je tam mnohem víc. Musíte prokazovat, že i když bude poškozeno určité procento závěsů, ta konstrukce musí zůstat stát. Z nových mostů jde třeba o Trojský most, na kterém jsme se také podíleli, ten má závěsů asi 200, zatímco ten zřícený v Itálii zhruba 20.

Můžete provádět monitoring té konstrukce, to se u mostů pravidelně dělá, ale nikdo vám nezaručí, že kousek od toho sledovaného bodu nedojde k porušení. Úplně předejít se tomu nedá.