Článek
Elisabetta Burbaová, autorka článku, přináší statistické údaje, o nichž prozatím v Itálii mohou jen snít: HDP vzrostl o 4,5 procenta, státní dluh je pod 40 procenty a inflace se loni pohybovala okolo 2,4 procenta. Navíc nejnižší nezaměstnanost v Evropě a nezavedení eura.
„Nemluvíme o Švýcarsku, ale o České republice, středoevropském státu, který se do roku 1989 nacházel za železnou oponou,“ píše Burbaová.
Matteo Mariani, předseda Italsko-české obchodní komory, připomíná: „Ve dvacátých letech minulého století, za tzv. první republiky, Československo patřilo mezi deset průmyslově nejvyspělejších zemí světa.“
Non perdetevi questo interessante articolo sulla Repubblica Ceca pubblicato dalla rivista 'PANORAMA' scritto da...
Zveřejnil(a) Camera di Commercio e dell'Industria Italo-Ceca dne 19. leden 2018
V článku autorka podotýká, že Česko je evropskou zemí s nejvyšším procentem lidí zaměstnaných v průmyslu v poměru k celkovému počtu obyvatel, a to je jedním z důvodů, pro které se stalo jakousi Mekkou zahraničních investorů. Připomínají se nejen tři už fungující automobilky, ale i slavná BMW, která nedaleko bavorských hranic, v Sokolově, připravuje závod na testování automatických vozidel bez řidiče.
Italský velvyslanec Aldo Amati dodává: „Nechybějí ani naši krajané. V Česku působí mezi 1000 až 1500 italských podniků a všechny prosperují.“
Legenda o „bezvýznamné východoevropské zemi“ dostává konečně trhliny, protože autorka připomíná, že Češi jsou nejzápadnějším slovanským národem, který byl po 300 let součástí habsburské říše. Mariani uznává, že „Čechům se podařilo spojit tradice střední Evropy s částí komunistického dědictví, a tak jsou schopni hovořit jak s Východem, tak se Západem“.
Euroskepse ale převládá
Autorka se pak zmiňuje o negativním postoji většiny Čechů vůči Evropské unii, i když EU zemi přináší nepopiratelné hospodářské výhody. „Asi nebude náhoda, když prezident Miloš Zeman řekl, že se Češi raději vzdají finančních zdrojů přicházejících z Evropy, ale za žádnou cenu nepřijmou žádné uprchlíky.“
Ohledně perspektiv velvyslanec Amati dodává: „Výhledy jsou příznivé, ale přetrvávají i rizika. Přílišná závislost na Německu, příliš velká role automobilového a kovodělného průmyslu, a hlavně velký nedostatek pracovních sil.“