Článek
Americký prezident Donald Trump uvedl, že Írán by neměl do Venezuely posílat palivo, a doplnil, že zabavený náklad směřuje do Houstonu nebo už tam je.
„Míří do Houstonu a jsou tam,” řekl Trump na tiskové konferenci v Bílém domě. „Přesouváme je a přesunuli jsme je do Houstonu,” doplnil.
Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zabavený náklad nyní drží Spojené státy s pomocí zahraničních partnerů.
Kdy a kde ke konfiskaci došlo, americké ministerstvo spravedlnosti ani ministerstvo zahraniční neuvedla. Podle zdroje agentury AP ale při operaci nebyla použita vojenská síla a samotné tankery také nebyly zabaveny.
Podle stanice B92 se však kapitáni lodí již dříve zbavili lokátorů, aby tankery nebylo možné vysledovat.
Íránský velvyslanec ve Venezuele Hodžat Soltání zprávu označil za „lživou propagandu” a uvedl, že tankery ani jejich posádky nebyly íránské.
USA oficiálně neuvedly, kde se plavidla a jejich náklad nacházejí. U federálního soudu přesto leží civilní žaloba, podle níž obchod s Venezuelou, jenž je v rozporu s americkými sankcemi, zosnoval obchodník Mahmúd Madanipúr, blízký íránským revolučním gardám, jež Washington považuje za nebezpečnou teroristickou organizaci.
„Je to vlastně kauza o zakázaném obchodu,“ konstatovala stanice. Prozatím jsou tankery podle B92 vedené jako poškozené a prodané do šrotu, nikdo ale neví kdy a kam.
Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že se po zabavení nákladu příslušníci íránského námořnictva pokusili nalodit na jiné plavidlo, patrně ve snaze získat náklad zpět. Výtěžek z nákladu by podle mluvčí amerického ministerstva zahraniční mohl být věnován na pomoc obětem terorismu.
Spojené státy zavedly proti Íránu i Venezuele sankce s cílem změnit chování íránského vedení a zbavit moci autoritářského venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
Zároveň Washington pohrozil, že sankce uplatní vůči majitelům tankerů zapojených do ropného obchodu mezi Teheránem a Caracasem. Loni mezi Washingtonem a Teheránem napětí zesílilo po několika incidentech v Perském zálivu.
