Článek
Guvernér íránské centrální banky Mahmúd Bahmání vystoupil s tím, že platba zlatem bude přijímána bez výhrad. Ve středu také dubajská Noor Islamic Bank ukončila spolupráci s íránskými bankovními ústavy v návaznosti na americké sankce. Íránské banky mají být odpojeny od systému SWIFT pro mezinárodní platby.
Írán kvůli svému jadernému programu čelí stále tvrdším sankcím. Navzdory nim od něj nemíní ustoupit. Tvrdí, že chce být energeticky nezávislý i v budoucnosti. Země přitom má třetí největší zásoby ropy na světě.
USA a po nich i Evropská unie vyhlásily embargo na dovoz íránské ropy. Írán následně ukončil vývoz ropy do zemí EU. [celá zpráva]
Přestože se ropa celosvětově obchoduje v dolarech, už dříve kvůli najatým vztahům s USA byl Írán ochoten přijímat platby i v jiných měnách. Nyní k nim přibylo i zlato.
Největším odběratelem íránské ropy je Čína. Nadále ji kupuje i po energii stále hladovější Indie, i když má k režimu výhrady. Obě země ale mají slabé nebo ne plně směnitelné měny.
Ceny ropy na konci února vystoupily na nejvyšší úroveň za několik měsíců, evropská ropa Brent překročila hranici 125 dolarů za barel, což je nejvýše od loňského května, americká WTI pak překonala 109 dolarů. Prudce rostla i cena zlata, která se blíží 1800 dolarů za troyskou unci, nepřekročila ale cenu z listopadu.
Růst cen ropy vyvolává obavy analytiků z inflace, zejména v Asii.