Článek
Materiál počítá s tím, že investice by měla být placená skupinou ČEZ – a to jak externím financováním, tak vlastními zdroji. Za určitých podmínek bude však ČEZ moci dceřinou společnost, která bude mít stavbu na starosti, předat státu.
„Vláda schválila usnesení pro jádro a rámcový rozpočet, aby se na projektu začalo pracovat. Přecházíme z doby, kdy se o tom diskutovalo, do doby, kdy se jádro začíná připravovat. V první fázi se jedná o nový blok v Dukovanech a investorem bude dceřiná společnost skupiny ČEZ,“ řekl na tiskové konferenci Havlíček.
„Vláda dává určitou míru garancí. A to zejména na to, pokud by v průběhu přípravy nebo výstavby mělo dojít ke změně podmínek. Tak je tam opce a celý projekt by tak přešel pod vládu,“ doplnil.
Největší současná elektrárna v Česku Temelín
Jako podpora státu budou podle dokumentu také uzavřeny smlouvy mezi státem a ČEZ, které umožní zajistit získání úvěru pro stavbu zdroje za výhodných podmínek obdobných, jako by si půjčoval stát. Podle dřívějších informací má nový jaderný blok v Česku stát stovky miliard korun.
ČEZ už minulý týden uvedl, že obě dceřiné společnosti – EDU II stejně jako ETE II byly už před třemi roky založené právě s cílem, aby měly na starost výstavbu nových jaderných zdrojů. Podstatnější podle firmy ale bude dojednání smluv o financování mezi ČEZ a státem, první rozhovory se uskutečnily na konci června.
„Konkrétní jednání se teprve rozbíhají. ČEZ bude samozřejmě postupovat tak, aby byl jejich výsledek výhodný pro všechny akcionáře,” řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Návrh naopak nepočítá s poskytnutím státní záruky návratnosti projektu, jak je známa z Velké Británie v případě elektrárny Hinkley Point. Takzvaný Contract for Difference tam umožňuje postavit jadernou elektrárnu za pomoci garantovaných cen elektřiny.
Beze změny má zůstat také akcionářská struktura ČEZ, ve kterém vlastní 70 procent stát prostřednictvím ministerstva financí a zbytek jsou minoritní akcionáři.
Hrubá výroba elektřiny v České republice podle výrobních zdrojů v procentech
Podle minoritního akcionáře a kritika současného vedení ČEZ Michala Šnobra je ale takzvaná put opce, tj. že ČEZ bude moci za určitých podmínek předat státu dceřinou firmu, která bude mít stavbu na starosti, silnější garancí než Contract for Difference.
„Díky ceně jaderného bloku a všem dalším rizikům je jasné, že případný nový blok nikdy nebude stavět ČEZ na současném akcionářském půdorysu, ale téměř jistě stoprocentní státní společnost,” dodal.
Jaderná energetika zajišťuje zhruba třetinu výroby elektřiny v ČR. Podle schválené státní energetické koncepce by mělo být v budoucnu jádro klíčovým zdrojem vedle obnovitelných zdrojů, méně než dosud by se měla vyrábět elektřina z uhlí.
Experti ale upozorňují, že od roku 2014, kdy ČEZ zrušil tendr na dostavbu Temelína, nabírá výstavba nových jaderných bloků zpoždění. Cesta k novému tendru a zahájení stavby bude ještě dlouhá, případnou státní podporu by měl totiž schvalovat i Brusel. Odpůrci jádra zase upozorňují, že mnohé evropské jaderné projekty nabírají zpoždění a prodražují se. Příkladem je slovenská jaderná elektrárna Mochovce.