Článek
Ve středu slovenská vláda rozhodla o plošné pomoci domácnostem zasaženým vysokými cenami energií.
S největším výrobcem elektřiny v zemi, Slovenskými elektrárnami, se dohodla na tom, že až do konce roku 2024 budou lidé odebírat elektřinu za stejnou cenu jako nyní. Ta činí 61,21 eura (zhruba 1490 Kč) za MWh.
PŘEHLEDNĚ: Jak evropské země bojují s drahou elektřinou. A jak si vede Česko?
V porovnání s Českem, kde se zasaženým lidem dostává pomoci primárně prostřednictvím zvýšeného příspěvku na bydlení, se tak jedná o zcela jinou formu pomoci.
Kdyby se ale česká vláda chtěla u sousedů inspirovat a rovněž zvolit podobné řešení, čelila by několika složitostem. Slovenský trh s energiemi je totiž odlišný.
Rozdíl v regulaci
Zásadní rozdíl tkví v tom, že zatímco u nás se reguluje pouze cena za přenos a distribuci energie, slovenský energetický regulační úřad reguluje i cenu samotné komodity neboli silové elektřiny.
„Z tohoto důvodu může vláda uzavírat s výrobci dohody o zmrazení cen pro domácnosti. V Česku je trh s elektřinou a plynem plně liberalizován a vláda nemůže do smluvních vztahů mezi zákazníky a dodavateli zasahovat,“ odpověděl na dotaz Novinek Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).
Cena elektřiny pro slovenské domácnosti sice stejně jako u Česka vychází z evropského trhu s elektřinou (PXE), jak ale podotkl analytik energetických trhů a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr, bere se jen průměr prvního a druhého čtvrtletí předešlého roku, který se pro všechny zafixuje.
PRE razantně zdraží energie. Elektřinu o čtvrtinu, plyn o 30 procent
„U nás je fixace daná na každém z nás. Pro příští rok tak mohou mít slovenské rodiny cenu elektřiny za 61 eur za MWh. U nás je to jinak.
Ti, kdo si cenu zafixovali, mají nejen pro rok 2022, ale třeba i pro rok 2023 ceny ještě o dost levnější. Ještě před rokem se totiž dalo fixovat pod 50 eur za MWh,“ objasnil pro Novinky Šnobr.
Podle něj ani obdobná hypotetická dohoda o regulaci cen mezi ČEZ jakožto dominantním výrobcem elektřiny u nás a státem není možná. Slovensko vlastní Slovenské elektrárny jen z 34 procent.
Zbytek se dělí mezi českou společnost EPH a italskou firmu ENEL. Dohoda mezi třemi subjekty tedy nebyla tak složitá. ČEZ vlastní ze 70 procent český stát. Zbylý podíl už je ale problematický, neboť se rozkládá mezi tisíce akcionářů.
„Ti mají dle českého obchodního zákona stejná práva a představenstvo nemůže konat jen ve prospěch jednoho, ač 70procentního akcionáře,“ řekl Šnobr.
Analytik: Někdo to nakonec stejně bude muset zaplatit
Analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor by ve slovenském řešení inspiraci nehledal.
Vysoké tržní ceny totiž podle něj musí vždy někdo zaplatit. Ostatně i samotné Slovenské elektrárny odhadují, že kvůli zmrazení cen přijdou o příjmy v objemu 850 milionů eur (20,7 miliardy Kč).
Regulace je navíc problematická i v jiném směru.
Slovensko zmrazilo domácnostem ceny elektřiny
„Z hlediska současných směrnic EU o pravidlech vnitřního trhu s elektřinou a plynem jde o porušení pravidel. Komodita by neměla podléhat cenové regulaci a energetickou nouzi by stát měl řešit jinak, snížením daňové či poplatkové zátěže nebo adresnou sociální pomocí. Nicméně lze čekat, že EK nebude v současné energetické krizi nijak striktní a pokuty padat nebudou,“ sdělil Gavor Novinkám.
Také Vošahlík z MPO uvedl, že kromě zásadních změn v legislativě by v případě podobného opatření v Česku bylo nutné notifikovat EK.
„Vachrlaté” řešení
Ani Šnobr se nedívá na slovenské řešení příliš pozitivně. Označil ho za „vachrlaté“ s tím, že vydrží jen tři roky. „A co potom? Ceny elektřiny se už jen těžko vrátí na úrovně před rokem 2021,“ podotkl.
Jako dlouhodobě udržitelné se mu tak jeví zřízení státního obchodníka, o čemž MPO podle ministra Jozefa Síkely (za STAN) uvažuje.
„Státní obchodník by mohl být řešením pro potřebné a současně by dal státu prostor to vše nějak ‚řídit‘ a průhledně platit. Bohužel detaily neznáme, a tak je to těžké hodnotit,“ dodal.
Prominutí DPH za energie ušetřilo všem pár stovek. Nový příspěvek dá tisíce, ale jen někomu
Podle Gavora ale ani zřízení státního obchodníka s elektřinou nemá v EU legislativní oporu. Sám je toho názoru, že se nejedná o správný krok.
„Rozhodně to není rychlá cesta. Přijatelnějším řešením může být zavedení sociálního tarifu, i když i to si vyžaduje čas, nepomůže to domácnostem hned. Nejtransparentnější a čistá forma je ale jít cestou finanční sociální podpory,“ myslí si.
Šnobr závěrem dodal, že stát dostává od ČEZ tučné dividendy, loni to konkrétně bylo 19 miliard korun.
Právě z těchto peněz by tak podle něj měl být schopen „efektivně řešit pomoc s cenami energií tam, kde je to nezbytné a potřebné, a eliminovat negativní důsledky zvyšujících se cen pro vybrané skupiny spotřebitelů“.