Článek
SZPI může zohlednit použití argumentu o regionální chuti, nesmí ale jít o křiklavé případy využívání levnějších složek na úkor dražších. Vyplývá to z metodiky, kterou inspekce zveřejnila na svém webu.
Dvojí kvalita, tedy rozdíly ve složení potravin v různých zemích pod stejným obalem, bude zakázaná, pokud parlament a následně prezident schválí novelu zákona o potravinách.
Metodika již pracuje se změnou, kterou doporučil k novele přijmout sněmovní zemědělský výbor, aby dvojí kvalita byla v ČR zakázaná pouze tehdy, pokud budou rozdíly ve složení "podstatné". Za porušení novely by měla v případě schválení hrozit až 50milionová pokuta. Návrh počítá s pokutami pro prodejce, poslanec Petr Bendl z ODS se snaží prosadit, aby odpovědnost nesli nadnárodní výrobci.
„Obecně platí, že za ne/soulad nabízené potraviny s požadavky právních předpisů je odpovědný ten, kdo ji v daný okamžik uvádí do oběhu - ve fázi výroby jde o výrobce, při prodeji prodejce. Zároveň však platí, že SZPI řeší problém primárně tam, kde vzniká, což v případě dvojí kvality nelze připsat např. drobné prodejně v malé obci,” řekl Novinkám mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.
Vláda chce tvrdé postihy za dvojí kvalitu potravin. Sněmovní výbor to odmítá
SZPI na webu informuje také o tom, že - aby mohlo jít o dvojí kvalitu - bude muset být totožný název produktu a značka. Podobné by měly být barva produktu, hlavní nápis v určitém fontu, grafiky a případně tvary na obalu.
Levnější náhražky neprojdou
Za podstatnou odlišnost pak chce inspekce považovat náhradu dražších složek levnějšími, například svaloviny separátem, dražší ovocné složky v džemech například jablky, hnědý cukr bílým, smetanu jiným tukem, atd. Naopak za podstatný rozdíl nechce považovat odlišné varianty povolených přídavných látek nebo "nepatrné" (v řádu desetin procent) rozdíly u vedlejších složek.
Budou také povolené rozdíly, pokud to přikáže národní legislativa jednotlivých států, například pokud by některý stát zakázal do potravin přidávat vitaminy nebo minerální látky.
Kupní síla není argument
Stát také bude akceptovat rozdílné chuti na jednotlivých trzích například u nápoje, který v jednom státu v sobě má 12 procent pomerančové šťávy a ve druhém deset procent pomerančové šťávy a dvě procenta šťávy citronové. Naopak neuzná dohušťování kojenecké výživy škrobem na úkor ovoce z důvodu, že spotřebitelé preferují hustší produkty.
Inspekce také uvádí, že nebude v žádném případě akceptovat jako argument odlišného složení výrobku skutečnost, že výrobce přizpůsobil složení produktu poptávce spotřebitelů po nižší ceně v daném členském státě.