Insolvencí loni přibylo, ale zájem vázne za očekáváním

Podle dat společnosti InsolCentrum loni byly podány insolvenční návrhy na 23 243 osob, což představuje meziroční nárůst o osm procent. „Z těchto návrhů bylo podáno 69 procent na občany, 26 procent na živnostníky a pět procent na firmy,“ sdělila jednatelka Jarmila Veselá.

Podle údajů Institutu prevence a řešení předlužení, jež se týkají čistě fyzických osob, nikoliv firem, bylo loni podáno 20 540 žádostí o oddlužení, což je o 9,8 procenta více.

Ředitel institutu Radek Hábl spatřuje za nárůstem mimo jiné novelu insolvenčního zákona, platnou od října. Úprava mimo jiné zkrátila dobu oddlužení z pěti na tři roky. Při porušení povinností ale lze oddlužení o rok prodloužit.

„Ale nárůst jsme viděli už předtím, v září, kdy podávali hodně žádostí senioři,“ řekl Hábl. U seniorů, kteří měli benevolentnější podmínky už dříve, se totiž částečně zpřísnily. „Hodnotí se třeba, jestli mají adekvátní příjem. Předtím měli garantovány tři roky, nyní může insolvenční správce navrhnout i prodloužení,“ upřesnil Hábl.

Také podle Veselé může za meziroční nárůsty zmíněná novela. „Pravidla se kvůli ní zásadně změnila,“ uvedla. Ale ani to podle ní nebylo dostatečné.

Za poslední tři měsíce loňského roku přitom bylo podle institutu podáno 5300 žádostí o oddlužení, což je meziročně o desetinu více. Podobný přírůstek zaznamenalo i InsolCentrum. „Nárůst je malý, za očekáváním. Možná někteří lidé, když to sledují, očekávají další úlevy a nejsou pod takovým tlakem, aby do toho šli už nyní,“ míní Veselá.

„Novela se u dlužníků setkala pouze s vlažným zájmem,“ potvrdil Hospodářským novinám Tomáš Valášek ze společnosti Insolvence 2008.

Podle Hábla ale pro to byly objektivní příčiny. „Novela obsahovala řadu změn, nebyly známy nové vzory podávání insolvenčních návrhů, nebyla známa kalkulačka adekvátních příjmů, což způsobilo pomalejší nájezd novely. V dalších měsících to bude narůstat,“ konstatoval Hábl.

Podle Daniela Hůleho z Člověka v tísni byl problémový i postup soudů. „Zhruba polovina z nich požaduje zálohy nákladů na přezkum pohledávek nad rámec nezabavitelné částky. Takže se to v některých místech úplně zadrhlo,“ upozornil.

Část dlužníků totiž podle něj nemá příjmy na to, aby zálohy v počátcích insolvence uhradili. Už dříve přitom Hůle uvedl, že se navíc odměna za přezkoumanou pohledávku zvýšila z 250 na tisíc korun. Odměny by se podle něj měly hradit až po skončení insolvence.

Insolvenční správci jeho tvrzení popírali například s tím, že soudy sice zálohu stanovují, ale na způsobu její úhrady se má insolvenční správce s dlužníkem dohodnout. Navíc podle nich nikdo na nezabavitelné částky nesahá. Pokud má ale dotyčný vyšší příjmy, není podle nich důvod, proč by neměl hradit zálohu a odměny už na počátku.