Česká ekonomika se dostává do mzdové inflační spirály, řekl člen rady ČNB

Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně vzrostly o 12,7 procenta, tempo růstu zvolnilo z březnových 15 procent. Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43 412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta.

Vysoká inflace v Česku už není podle Holuba výsledkem prvotních šoků v ekonomice, které způsobily vysoké ceny energií nebo důsledky války na Ukrajině. Podle něj se česká ekonomika nyní dostává do inflační spirály, kterou posiluje tlak na růst mezd.

„Mzdy bývají velmi setrvačné, bude velmi obtížné je nyní zkrotit,“ řekl Holub. Člen bankovní rady ČNB míní, že by tak bylo stále vhodné, aby ČNB zvýšila úrokové sazby. Podle něj by to pomohlo oslabit poptávku v ekonomice a zkrátit trvání inflační spirály.

Stejný přístup ČNB doporučuje i Marek. Poptávka v tuzemsku podle něj sice pomalu klesá, ale nedostatečně. „Řada odvětví je v recesi, a přesto musí zvyšovat mzdy,“ podotkl.

Marek též podporuje zvýšení úrokových sazeb ČNB, k němuž však podle něj měla centrální banka přistoupit již dříve. Prozatím základní úrokovou sazbu ponechává na úrovni 7 procent, přičemž pro její zvýšení se v bankovní radě nenašel dostatek hlasů.

Opačný názor zastává Švejnar. Klíčový problém vidí v klesajícím HDP a úpadku životní úrovně obyvatel. „Mzdy naopak reálně klesají, stoupají totiž pomaleji než inflace,“ zdůraznil. Podle něj v Česku dostatečně nefunguje regulace trhu a růst spotřebitelských cen vidí hlavně ve vysokých maržích obchodníků. „Proto máme inflaci vyšší než v okolních zemích,“ dodal.

Dalším tématem diskuze byl také vládní konsolidační balíček. Podle Marka jsou vládní opatření zatím jen pokrytím některých rozpočtových chyb z minulosti, do budoucna mu však chybí větší koncepčnost. Myslí si, že stát nedostatečně investuje například do vzdělávání nebo vědy a výzkumu. Chybí mu i investiční nabídky. „Je potřeba stanovit priority v ekonomické koncepci. To by se v budoucnu projevilo i rozpočtu,“ dodal. S potřebou koncepčních programů souhlasili i Holub a Švejnar. „Stát musí investovat do lidského kapitálu,“ řekl Švejnar. Vláda by si podle něj mohla vyhradit rozpočet pro investice.

Bankovní rada ČNB hlasovala o úrokových sazbách naposledy na začátku května, ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Na stejné úrovni je sazba od loňského června. Zvýšení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu tehdy na jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) podpořili Karina Kubelková, Jan Procházka a právě Tomáš Holub.