Článek
„Červencové mírné zrychlení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno především cenami potravin. Ty oslabily svůj meziroční pokles a byly oproti loňskému červenci levnější zhruba o tři procenta,“ vysvětlila Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Například ceny mouky byly v červenci nižší zhruba o 15 procent, ještě v červnu ale pokles činil takřka 21 procent. Podobně tomu bylo třeba u vajec, jejichž ceny v červenci klesly přibližně o 17 procent, v předchozím měsíci to však bylo o více než pětinu.
Cenový růst naopak zrychlily máslo, a to přibližně na 15 procent z červnových 11,5 procenta nebo čokoládové výrobky, u kterých statistici evidovali červencový nárůst o rovných 16 procent, zatímco v červnu to bylo „jen“ o 9,5 procenta.
Koupila jsem máslo za dvacku. V Polsku jsou potraviny stále výrazně levnější
Zdražuje bydlení, hotely i restaurace
Z dalších oddílů měly na meziročním cenovém růstu tradičně největší vliv ceny bydlení. Nájemné bylo dražší skoro o sedm procent, elektřina přibližně o devět procent, vodné téměř o 11 procent a stočné dokonce o více než 13 procent. Klesly jen ceny zemního plynu (-6,7 %) a tuhých paliv (-2,9 %).
Dál zdražovaly také ubytovací (+8,8 %) a stravovací služby (+7,1 %). Pohonné hmoty a oleje byly dražší o 5,6 procenta.
„I nadále platí, že vývoj cen zboží je umírněný, zatímco u služeb pokračuje trend rychlého zdražování. Služby si v červnu připisují 4,9 procenta nahoru. Dál zdražují hotely a restaurace, nicméně hlavní roli u inflace sehrávají stále vyšší náklady na bydlení. Naproti tomu zlevňování elektřiny, které ohlašují energetické společnosti, zatím vidět v inflaci téměř není,“ zhodnotil hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Celková inflace se v červenci sice dostala lehce nad dvouprocentní cíl stanovený Českou národní bankou, nicméně dál bezpečně zůstává v tolerančním pásmu. Podle analytiků však už bude centrální banka se snižováním úrokových sazeb postupovat opatrně.
Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka se každopádně, vzhledem ke zkrocené inflaci a nejnižší nezaměstnanosti v EU, otevírá prostor pro dynamický růst mezd. „Ten může navyšovat spotřebu domácností a tím zásadně přispět k rychlejšímu růstu české ekonomiky,“ uvedl ve svém komentáři.