Inflace v září klesla pod sedm procent

„V září spotřebitelské ceny již poosmé zmírnily svůj meziroční růst a dostaly se pod hranici sedmi procent. Byla to nejnižší hodnota od prosince 2021,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Na meziroční růst cenové hladiny měly v září nadále největší vliv náklady na bydlení. Nájemné stouplo téměř o osm procent, vodné o 16,3 procenta, stočné o více než čtvrtinu a ceny tepla a teplé vody o 36,2 procenta.

Další v pořadí vlivu byly ceny potravin a nealkoholických nápojů. Ceny brambor stouply za rok o 63,4 procenta a cukr zdražil téměř o 45 procent. Ceny lihovin stouply o 3,1 procenta, vína o 6,7 procenta a piva téměř o desetinu. Více platí i kuřáci, tabákové výrobky zdražily meziročně o 7,4 procenta.

U některých potravin meziroční růst cen zpomalil. Ceny vajec byly vyšší o 7,5 procenta, zatímco v srpnu to bylo takřka o 17 procent. U ovoce byl růst o 7,3 procenta (v srpnu +9,4 %). U zeleniny ceny vzrostly výrazně více, a sice o 20,4 procenta, oproti srpnovým 24,5 procenta to však stále bylo méně. Meziročně pak v září zlevnilo polotučné trvanlivé mléko (-21,1 %) a oleje a tuky (-13 %).

Cenový růst meziročně zpomalil také u energií. Ceny elektřiny byly v září vyšší o 16,5 procenta, zatímco v srpnu to bylo přes 23 procent. Ceny zemního plynu vzrostly o 12,5 procenta, ještě v srpnu to ale bylo o 34,5 procenta. U tuhých paliv byl růst 12,9 procenta (v srpnu +22,3 %).

Meziročně ceny zboží úhrnem vzrostly o rovných sedm procent, ceny služeb o 6,7 procenta.

Na meziměsíčním poklesu o 0,7 procenta se nejvíce podílel oddíl rekreace a kultury, kde s končící letní sezonou klesly ceny dovolených téměř o 22 procent.

Meziměsíčně nižší ale byly také ceny většiny potravin. „Ceny ovoce se snížily o 3,8 procenta, zeleniny o 2,9 procenta, z čehož ceny brambor byly nižší o 2,7 procenta. Ceny vajec klesly o 9,2 procenta, polotučného trvanlivého mléka o 8,3 procenta, vepřového masa o 1,8 procenta, olejů a tuků o 2,2 procenta, uzenin o 1,1 procenta a sýrů a tvarohů o jedno procento,“ uvedli statistici.

Meziměsíčně klesly i ceny plynu, a to o 3,6 procenta, elektřiny o dvě procenta a tuhých paliv o 1,3 procenta. Naopak o 2,8 procenta zdražily pohonné hmoty. V souvislosti se začátkem nového školního roku se o 5,8 procenta zvýšily ceny v oddíle vzdělávání.

Pokles meziroční míry inflace pod sedm procent analytiky překvapil. „Přestože některé položky spotřebního koše stále prudce zdražují, celkově se daří inflaci dostávat pod kontrolu. Nyní jsme již v závěrečné fázi boje s inflací, která by měla být úspěšně dokončena v průběhu příštího roku. Po tomto boji však bohužel budeme sčítat obří škody, které byly napáchány na úsporách českých domácností,“ komentoval zářijová čísla hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Zároveň však upozornil, že některé položky zůstávají drahé. Poukázal například na výrazný meziroční růst cen u vodného (+16,3 procenta), stočného (+26,9 procenta) či tepla a teplé vody (+36,2 procenta). „Jelikož se jedná o zcela nezbytné položky, tak jejich zdražování dělá vrásky na čele zvláště sociálně slabším rodinám,“ dodal Křeček.

Už příští měsíc by však měla meziroční míra inflace zrychlit, a to nad úroveň osmi procent, podotkl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Důvodem je loňský tzv. úsporný tarif, kdy vláda poslala domácnostem plošně příspěvek na energie.

„Pozitivem je, že se vzhledem k vývoji cen zemědělských výrobců otevírá prostor pro zlevňování potravin. Mírně proinflační riziko pro čtvrté čtvrtletí představuje růst cen pohonných hmot. V souhrnu za celý letošní rok se bude růst cenové hladiny pravděpodobně pohybovat lehce pod 11 procenty,“ uvedl Novák.

I přes pokles v posledních osmi měsících zůstává inflace v ČR stále vysoká. Od února 2022 do letošního června se dokonce držela nad deseti procenty. Před tím se ale pod touto hranicí držela nepřetržitě od července roku 1998, a to většinou výrazně.