Článek
Meziměsíčně se spotřebitelské ceny v říjnu zvýšily o 3,4 procenta a jejich tempo zpomalilo ze 4,75 procenta v září. Podle agentury Bloomberg se tak prodloužila série pomalejších nárůstů, která začala v srpnu.
Turecká centrální banka upravila svůj výhled inflace na roky 2023 a 2024. Podle guvernérky Hafize Gaye Erkanové růst cen začne zpomalovat až ve druhé polovině příštího roku.
Tvůrci měnové politiky nyní očekávají, že inflace na konci letošního roku dosáhne 65 procent a na vrcholu 75 procent se ocitne příští rok v květnu.
Ačkoliv se více než 60procentní inflace zdá jako vysoká, tak přesně před rokem na tom bylo Turecko ještě hůř, když se meziroční míra inflace vyšplhala na 85,5 procenta a byla nejvýše za 24 let.
To bylo dáno zejména uvolněnou měnovou politikou (snižování úrokových sazeb), kterou bývalé vedení centrální banky i kvůli tlaku ze strany prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana prosazovalo.
Po letošních květnových volbách, v nichž znovu zvítězil Erdogan, však země zahájila změny v hospodářské politice.
Ministrem financí se stal uznávaný ekonom Mehmet Şimşek a do vedení centrální banky nastoupila již zmíněná Erkanová, jež se tak stala první ženou v čele této instituce.
S ní přišel také obrat v měnové politice a razantní zvyšování úrokových sazeb. Základní sazba nyní v Turecku činí 35 procent.
Erkanová naznačila, že právě vyšší úrokové sazby budou jejím hlavním nástrojem pro snížení inflace.
Guvernérka ve čtvrtek uvedla, že dosud přijaté kroky se začínají vyplácet. Jako jeden z faktorů, které už ceny táhnou dolů, uvedla silnější poptávku po turecké liře a stabilizaci domácí poptávky.
Inflace v Argentině přesáhla 124 procent. A bude hůř
