Článek
Doposud nejvyšší roční míra inflace v historii spolkové republiky byla podle statistického úřadu v roce 1951, kdy v tehdy západním Německu dosáhla 7,6 procenta. Přes sedm procent, konkrétně na 7,1 procenta, byla inflace také v roce 1973. Od té doby už hranici sedmi procent nepřekonala, statistici ale také mezitím změnili metodiku výpočtu.
Inflace v Německu dosáhla vrcholu loni v říjnu, kdy činila 10,4 procenta. V listopadu zpomalila na 10 procent a v prosinci se dostala na 8,6 procenta. Pokles inflace zpět na jednocifernou hodnotu ekonomové očekávali a o mírném optimismu v prosinci hovořil i spolkový ministr financí Christian Lindner.
Analytici tehdy uváděli, že k pomalejšímu tempu růstu spotřebitelských cen přispěje opatření vlády, která převzala za domácnosti a menší podniky platbu prosincových záloh na zemní plyn a dálkové teplo. Ke snižování inflace pomohou podle ekonomů i regulované ceny elektřiny, plynu a tepla, které vláda bude dotovat až do jara 2024.
Za vysokou inflací stojí nadále zejména ceny energií, které v prosinci meziročně stouply o 24,4 procenta. Pro srovnání - v listopadu se ceny energií meziročně zvýšily o 38,7 procenta, a v říjnu dokonce o 43 procent. Výrazně zdražují také potraviny, jejichž ceny se v prosinci meziročně zvýšily o 20,7 procenta. V listopadu to bylo o 21,1 procenta.
Na letošní rok počítá německá vláda s inflací na sedmi procentech. Hospodářský institut Ifo je ale výrazně optimističtější, průměrnou inflaci na letošek předpokládá na 6,4 procenta.