Článek
Loni v lednu se inflace v Maďarsku vyšplhala až na 25,7 procenta, což byla nejvyšší úroveň od roku 1996. Maďarský ministr pro hospodářský rozvoj Márton Nagy podle agentury MTI v reakci na nynější údaje uvedl, že inflace „zmizela stejně rychle, jak se objevila“, a poukázal na vliv vládních opatření na pokles inflace.
Nagy upozornil, že za vzestupem inflace stály zejména faktory na straně nabídky, takže vláda měla podle něj nástroje k uskutečnění důraznějších opatření než centrální banka. Dodal, že s poklesem inflace nastává nová fáze, ve které opět roste role centrální banky. Vláda se tak podle něj může soustředit na hlavní úkol pro letošní rok, kterým je obnovení hospodářského růstu.
Ceny potravin v Maďarsku se v prosinci meziročně zvýšily o 4,8 procenta. Cukr meziročně zdražil o více než 42 procent a výrazný nárůst zaznamenaly také například ceny čokolády, kakaa a nealkoholických nápojů. Vejce a mouka naopak zlevnily o zhruba 18 procent, snížily se také ceny sýrů, másla či mléka. Ceny energií v prosinci meziročně klesly o 13,9 procenta. Plyn zlevnil o téměř 30 procent a ceny elektřiny se snížily o 3,5 procenta.
Orbán se za určitých okolností může stát šéfem Evropské rady
Pokles inflace otevřel maďarské centrální bance prostor k podpoře ekonomiky prostřednictvím uvolňování měnové politiky. V prosinci banka snížila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 10,75 procenta. Snižovat základní sazbu začala v říjnu, už v květnu ale zahájila snižování své jednodenní depozitní sazby.
Česká národní banka (ČNB) minulý měsíc snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta, sazba se tak změnila poprvé od června 2022. Guvernér ČNB Aleš Michl při zdůvodnění kroku řekl, že nákladové i poptávkové inflační tlaky v české ekonomice odeznívají. Varoval ale, že pokud inflace nebude setrvale ustupovat, může ČNB kdykoli proces snižování sazeb zastavit.
Inflace se v prosinci dostala pod sedm procent. Za celý rok byla třetí nejvyšší v historii
