Článek
Meziměsíčně se ceny zvýšily o 1,9 procenta, průměrná inflace za loňský rok pak činila 14,5 procenta.
Ceny potravin se meziročně zvýšily o 44,8 procenta, chleba je dražší o více než 81 procent. Podobně zdražila i vejce, ale také například máslo a mléčné výrobky. Kuřecí maso je proti předchozímu roku dražší o více než 50 procent.
Ceny energií pro domácnosti se zvýšily o více než 55 procent, na což měla vliv i regulace zavedená ve snaze snížit spotřebu. Cena plynu je meziročně vyšší o 97,8 procenta, cena elektřiny o 27,8 procenta.
Maďarskou inflaci podpořily také ceny pohonných hmot, které začátkem prosince skokově zdražily poté, co vláda Viktora Orbána zrušila jejich déle než rok trvající cenový strop.
Takzvaná jádrová inflace, kterou statistický úřad začal počítat podle nové metodiky a která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a paliv, se v prosinci zvýšila na 24,8 z listopadových 24 procent. Je tak vyšší, než čekali analytici. Takzvaná harmonizovaná míra inflace, která zohledňuje metodiku výpočtu v Evropské unii, činila 25 procent.
Inflace v Maďarsku patří k nejvyšším v Evropě. V České republice činila prosincová inflace 15,8 procenta. Ze sousedních zemí bylo na tom hůře jen Polsko (16,6 procenta). Srovnatelný růst spotřebitelských cen mají na Slovensku (15,4 procenta), podstatně nižší inflaci pak mají v Německu (8,6 procenta) a Rakousku (10,2 procenta).
Inflace v prosinci zpomalila na 15,8 procenta. Za celý loňský rok činila průměrně 15,1 procenta
