Inflace v listopadu zpomalila na 7,3 procenta

Stejně jako v předchozím měsíci, tak i v listopadu údaje o inflaci zkreslil loňský úsporný tarif na energie. Statistici uvedli, že bez započtení vlivu tohoto vládního opatření v loňském roce do indexu spotřebitelských cen by dnes meziroční míra inflace činila „jen“ 4,7 procenta.

„Oslabení meziročního cenového růstu bylo zaznamenáno ve většině oddílů spotřebního koše, nejvýraznější pak u potravin a bydlení. V oddíle doprava ceny meziročně klesly, a to především díky nižším cenám pohonných hmot,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Přes zpomalení inflace oproti říjnu jsou však ceny některých komodit nadále výrazně vyšší než loni. Třeba brambory jsou o více než čtvrtinu dražší než v listopadu 2022. Naopak levnější o čtvrtinu jsou vejce a ceny cukru jsou nižší o 18,6 procenta.

U ceny elektřiny došlo k meziročnímu růstu o 143 procent. „Tento astronomický pohyb však neznamená, že by lidem skokově narostla cena za kilowatthodinu elektrické energie. Pouze se projevil statistický efekt úsporného tarifu, kdy lidé v loňském roce obdrželi státní podporu, kterou letos již nedostali,“ vysvětlil dramatický nárůst hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Ceny nájemného meziročně stouply o 7,4 procenta, vodného o 16,3 procenta a stočného o 26,9 procenta. Zdražily také lihoviny (+2,8 %), víno (+3,7 %), pivo (+8 %) a tabákové výrobky (+6,9 %) a o desetinu dražší byly také ceny dovolených s komplexními službami. Nižší naopak byly ceny v dopravě, kde ceny automobilů klesly o 3,8 procenta, v případě pohonných hmot a olejů byl pokles dokonce o 8,8 procenta.

Meziročně ceny zboží vzrostly o 8,1 procenta a ceny služeb o 5,9 procenta, dodal ČSÚ.

„Od konce roku 2019 se spotřebitelské ceny zvýšily už o 35 procent. O více než polovinu přitom zdražily služby v rámci oborů HORECA (ubytovací a stravovací služby), téměř 50 procent připlácíme za oblečení a obuv a bydlení je v průměru o 45 procent dražší než na konci posledního předcovidového roku,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Inflační výhled na příští rok je podle něj nejistý, protože není jasné, jak energetické firmy promítnou do svých nových ceníků vyšší regulovanou složku ceny a jaký dopad budou mít vyšší náklady na energie na firmy.

„Inflace se na začátku roku 2024 nejspíš vrátí ke trojce, avšak to, jak rychle zamíří k cílovým dvěma procentům, se bude odvíjet od chování obchodníků i samotných zákazníků. V každém případě by pokles inflace měl konečně zajistit obnovení růstu reálných mezd. Jejich kumulovaný desetiprocentní propad se ovšem bude kompenzovat nejspíše zhruba tak tři roky,“ dodal Dufek.

ČSÚ v pondělí zveřejnil také informace o říjnovém vývoji cen v zahraničním obchodě. Meziroční pokles vývozních cen zpomalil na 2,2 procenta ze zářijových 3,5 procenta, u dovozu se pokles zmírnil na 6,5 procenta z předchozích 9,2 procenta. Meziměsíčně ceny vyváženého zboží stouply o 0,3 procenta a dováženého o 0,8 procenta.