Inflace vzrostla na 17,5 procenta

„Růst byl významně ovlivněn ukončením úsporného tarifu pro domácnosti ve formě příspěvku na energie. Ceny elektřiny meziročně vzrostly o 36,4 procenta, zemního plynu o 87 procent, vodného o 16,3 procenta, stočného o 30,3 procenta a tepla a teplé vody o 44,7 procenta,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Vliv na meziroční růst mělo také zdražování potravin a nealkoholických nápojů. Například cena rýže vzrostla o 35,1 procenta, mouky o 44,2 procenta, vepřového masa o 36,8 procenta, polotučného trvanlivého mléka o 39,5 procenta, vajec o 85,0 procenta, olejů a tuků o 31,5 procenta a cukru o 84,7 procenta.

Také na meziměsíčním růstu se výrazně podepsal konec úsporného tarifu. Cena elektřiny totiž oproti prosinci vzrostla o 139,8 procenta. Teplo a teplá voda zdražily o 23,5 procenta, stočné o 30,3 procenta a vodné o 16,3 procenta. Zemní plyn zdražil „jen“ o 2,2 procenta.

Z potravin stouply zejména ceny nealkoholických nápojů, a to o 7,6 procenta. Téměř o desetinu vzrostly ceny ovoce, u zeleniny to pak bylo o 7,3 procenta. Podstatné zdražení nastalo také u lihovin (+9,2 procenta), piva (+8,9 procenta) či vína (+8,5 procenta).

Naopak nižší než v prosinci byly ceny pohonných hmot a olejů, které klesly o 1,7 procenta. Automobily zlevnily o 1,1 procenta. Z potravin byly nižší zejména ceny másla, o 7,2 procenta, a ceny polotučného trvanlivého mléka, o 7,1 procenta, dodali statistici.

Ceny zboží celkově vzrostly o 8,7 procenta a ceny služeb o 1,9 procenta.

Analytici výrazné zvýšení inflace očekávali, a to právě kvůli tomu, že ze statistik vypadl efekt úsporného tarifu na energie. Roli měla podle nich sehrát také tradiční lednová úprava ceníků zboží a služeb.

„Zatímco inflace v závěrečných měsících minulého roku byla vylepšována administrativními zásahy, v lednu došlo k jejich ukončení, což vedlo ke skokovému navýšení cen. Navíc někteří obchodníci zvolili strategii prodávat míň s vyšší marží, což se odrazilo v přecenění na začátku roku,“ zhodnotil lednová čísla hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Ten dále podotkl, že vyšší inflaci brání silný kurz koruny, který zlevňuje dovoz do České republiky, díky čemuž je tlumena dovážená inflace ze zahraničí. „Lze očekávat, že v následujících měsících začne inflace klesat a v průběhu roku se dostane na jednocifernou úroveň. Stále však bude dosahovat násobků inflačního cíle,“ dodal Křeček.

Také podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka by se inflace mohla v létě dostat na jednocifernou úroveň. Upozorňuje však, že vysoké inflační prostředí v domácí ekonomice dál přetrvává.

„Je nutné počítat s tím, že stále velmi vysoká inflace bude negativně dopadat na příjmy i spotřebu domácností po celý letošní rok. Bankovní rada ČNB již úrokové sazby zvyšovat nebude, ale na pokles sazeb si na druhé straně počkáme pravděpodobně až na samotný závěr letošního roku,“ uvedl Novák.