Článek
V zemích eurozóny inflace vystoupila na rekordních 4,9 procenta, potvrdil Eurostat svůj předběžný odhad. Je to rovněž nárůst o osm desetin procentního bodu proti říjnové hodnotě.
Růst cen v eurozóně stále výrazněji překračuje dvouprocentní inflační cíl Evropské centrální banky (ECB). Ta ale na rozdíl od některých analytiků soudí, že inflace zřejmě dosáhla svého vrcholu a začne klesat. Banka ve čtvrtek oznámila, že v březnu příštího roku ukončí program nákupů dluhopisů v rámci nouzového pandemického programu PEPP, žádné změny úrokových sazeb ale nechystá.
Britové reagují na inflaci. Centrální banka zvýšila úrokovou sazbu

Meziroční růst cen energií, jehož dopady na obyvatele se snaží zmírňovat vlády většiny členských zemí, zrychlil v listopadu na 27,5 procenta. V říjnu energie zdražily o 23,7 procenta.
Inflace se dále zvýšila také u služeb, které meziročně zdražily o 2,7 procenta. Mírně vzhůru šla inflace také u potravin, alkoholu a tabákových výrobků, kde dosáhla 2,2 procenta.
Česká výjimka
Proti říjnu se v jedenáctém měsíci roku zvýšila hodnota inflace ve všech členských zemích sedmadvacítky vyjma Česka, kde zůstala na hodnotě 4,8 procenta.
Nejrychlejší zdražování zaznamenaly pobaltské státy Litva (9,3 procenta) a Estonsko (8,6 procenta), následně pak Maďarsko (7,5 procenta). Nejméně rostly ceny na Maltě (2,4 procenta), v Portugalsku (2,6 procenta) a ve Francii (3,4 procenta).