Článek
Eurostat zveřejnil také inflaci v zemích eurozóny, jež v prosinci zrychlila na 2,9 procenta z listopadové hodnoty 2,4 procenta, potvrdil tak svůj původní odhad. Inflace v celé EU součástí odhadu nebývá. Před rokem, tedy loni v prosinci, byla míra inflace v eurozóně 9,2 procenta a v celé unii 10,4 procenta.
V rámci celé EU mělo v závěru roku nejvyšší inflaci Česko s hodnotou 7,6 procenta. Druhý nejvyšší růst spotřebitelských cen Eurostat evidoval v Rumunsku (7 %), třetí je Slovensko (6,6 %).
Nižší inflace než v České republice tak už je například i v Maďarsku, které bylo dlouho nejhorší v Evropské unii. Teď má inflaci 5,5 procenta. V Polsku míra inflace o něco klesla, z listopadových 6,3 procenta na prosincových 6,2 procenta.
Euro area annual #inflation at 2.9% in December 2023, up from 2.4% in November https://t.co/sxapxht5AB pic.twitter.com/nVZDwHBWjW
— EU_Eurostat (@EU_Eurostat) January 17, 2024
Maďarsko poraženo. Nejvyšší inflace z celé EU je v Česku
Před rokem byla inflace v Česku na 16,8 procenta, v Maďarsku na 25,0 procentech, na Slovensku to bylo 15,0 procent a v Polsku 15,3 procenta.
Český statistický úřad, který používá při měření jinou metodiku než evropský úřad, uvedl, že inflace v prosinci dosáhla 6,9 procenta.
Inflace naopak netrápí Dánsko, kde v prosinci byla jen 0,4 procenta. Za severskou zemí následují Itálie s Belgii (0,5 %). Pod dvouprocentním inflačním cílem Evropské centrální banky (ECB) je pak ještě dalších sedm zemí.
V eurozóně k inflaci nejvíce přispěly služby, jejichž příspěvek činil 1,74 procentního bodu. Následovala kategorie potraviny, alkohol a tabák s příspěvkem 1,21 procentního bodu. Naopak o zmírnění inflace se nejvíce zasloužily energie, a to příspěvkem -0,68 procentního bodu.
Ekonomka Matesová: Letošek bude pro ekonomiku mimořádně těžký
