Článek
Poptávku v Číně podkopává nejistota ohledně situace na trhu práce, pokračující krize na trhu s bydlením, vysoké zadlužení a hrozba cel ze strany administrativy nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a pohonných hmot, se v prosinci nicméně zvýšila na 0,4 procenta z listopadových 0,3 procenta. Dostala se tak na pětiměsíční maximum.
Analytik Julian Evans-Pritchard ze společnosti Capital Economics označil vývoj jádrové inflace za známku toho, že opatření čínských úřadů na podporu ekonomiky poskytují určitou podporu poptávce a cenám. „Protože ale bude podpora ze strany stimulačních opatření pravděpodobně pouze krátkodobá, domníváme se, že jádrová inflace v letošním roce opět klesne,“ dodal.
V Číně už delší dobu zuří cenová válka na trhu s elektromobily a slevy se nyní šíří také v dalších odvětvích. Obezřetní čínští spotřebitelé si některé zboží, jako jsou například fotoaparáty či kabelky, čím dál častěji místo nákupu jen pronajímají, píše Reuters.
„Deflační tlaky přetrvávají,“ uvedl analytik Č'-wej Čang ze společnosti Pinpoint Asset Management. „Útlum v realitním sektoru neskončil, což má nadále negativní vliv na náladu spotřebitelů,“ dodal. „Výhled inflace do značné míry závisí na účinnosti měnové politiky,“ upozornil.
Čínská vláda vloni představila řadu opatření na podporu hospodářského růstu. V prosinci čínští představitelé slíbili, že v letošním roce podpoří domácí ekonomiku proaktivnějšími rozpočtovými opatřeními a uvolněním měnové politiky.
Čína do oslabeného realitního sektoru nalévá půl bilionu dolarů. Nestačí to
