Článek
Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně stouply o 15,1 procenta. Tempo inflace výrazně zpomalilo, v září byly ceny meziročně vyšší o 18 procent, oznámil Český statistický úřad.
V Evropě se zatím podle analýzy inflace spíše zvyšuje. V eurozóně stoupla téměř o procentní bod na 10,7 procenta, a i když data pro EU ještě dostupná nejsou, očekává se velmi podobné zvýšení na 11,7 procenta.
„Turecká inflace je důsledkem neochoty tamního prezidenta akceptovat základní ekonomickou teorii i praxi. Místo aby Turci zvyšovali úrokové sazby, tak je snižují, a za rok se tak dostala inflace z dvaceti procent na 85,5 procenta,“ řekl analytik Portu Filip Louženský.
Na druhém místě je Moldavsko s 34procentní inflací, pak Ukrajina s 24,6 procenta, následovaná pobaltskými státy Litvou (23,6 procenta), Estonskem (22,5 procenta) a Lotyšskem (21,8 procenta). Podobně si vede také Maďarsko, které má inflaci 21 procent.
„Země začíná mít problémy s drahým importem ruských energetických komodit, které měly být díky dobrým vztahům s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dlouhodobě levné,“ uvedl Louženský.
Maďarské zdražování je ještě prudší, než se čekalo

Data ze Spojených států budou dostupná až během čtvrtka, vše ale podle něj naznačuje, že i v říjnu inflace zpomalila, čtvrtý měsíc v řadě. Meziroční inflace v USA dosáhla svého vrcholu už v červnu, kdy kulminovala na 9,1 procenta.
„Některé asijské státy inflací zasaženy vůbec nejsou. Čína ohlásila říjnovou inflaci 2,1 procenta, což je snížení ze zářijových 2,8 procenta. Tchaj-wan také reportoval nižší inflaci než v září, klesla tam ze 2,75 na 2,72 procenta. Jiné asijské ekonomiky na tom nejsou tak dobře, dalo by se říct, že čím blíž ukrajinsko-ruské hranici, tím vyšší inflace je,“ dodal Louženský.