Článek
Čtyřčlenná skupina ekonomických poradců Bundestagu odhadla letošní průměrnou inflaci německé ekonomiky na 3,1 procenta a příští rok na 2,6 procenta. Zároveň ale varovala před přetrvávajícími problémy v dodavatelském řetězci a rostoucími cenami pohonných hmot s tím, že by tyto dočasné faktory nakonec mohly vést k trvalejší vyšší míře inflace.
„Existují rizika proinflačního výhledu na nadcházející roky,“ uvedli poradci ve středeční zprávě, kterou Berlín zveřejnil.
Hlavní sazba v eurozóně je nulová
Evropská centrální banka by proto podle nich měla brzy oznámit normalizační strategii pro úpravu své „ultra-volné“ měnové politiky. Ta se v eurozóně týká především základních úrokových sazeb, přičemž tu hlavní nechává ECB dlouhodobě na rekordním minimu nula procent.
Inflační tlaky vnímají také v USA. Tamní centrální banka (Fed) rozhodla koncem září, že v příštím roce zvýší úrokové sazby, které se aktuálně drží na 0,25 procenta.
Rada německých ekonomů ve své zprávě dále uvádí, že ECB by se mohla inspirovat právě u Fedu a po jeho vzoru zveřejnit bodový graf či nějaké grafické znázornění různých projekcí cílových úrokových sazeb.
„Rostoucí inflační rizika a rostoucí závislost veřejných financí na nízkých úrokových sazbách v některých členských státech by se mohly stát dilematem pro měnovou politiku. Historická zkušenost ukazuje, jak nebezpečná pozdní reakce měnové politiky může pro ekonomiku být,“ varovali poradci dosluhující kancléřky Angely Merkelové.
Růst cen zrychluje, zdražuje téměř vše
ČNB kvůli inflaci zvýšila sazby
S navrhovanými kroky německých ekonomů nepřímo souzní strategie České národní banky (ČNB). Česko, které nespadá do eurozóny, a tak se neřídí politikou ECB, má totiž v rámci Evropské unie přísnou měnovou politiku. Začátkem listopadu ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Další, byť už ne tak razantní zvýšení očekávají analytici i v prosinci.
ČNB si od zvýšených úrokových sazeb slibuje právě možnost zkrocení inflace. Skeptická je k tomu ale například ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO) právě s poukazem na to, že inflační tlaky mají globální charakter. „Ať už jsou to ceny energií, plynu, nedostatek některých komodit, nebo logistické problémy. Tuzemská centrální banka má v této situaci svou restriktivní politikou jen omezené možnosti zvýšenou inflaci fakticky řešit,“ řekla už dříve v reakci na poslední zvyšování sazeb.