Článek
S dalším výrazným zdražováním počítá i ministerstvo financí (MF). V nové, včera zveřejněné prognóze uvedlo, že za celý letošní rok by průměrná inflace v ČR měla dosáhnout 12,3 procenta. Ještě v lednu přitom finance odhadovaly pro letošek inflaci 8,5 procenta. Údaje o březnové inflaci oznámí Český statistický úřad v pondělí.
„Únorový údaj ještě nezachycoval rapidní zdražení cen pohonných hmot. Za březen uvidíme číslo poblíž 13 procent, možná dokonce i vyšší,“ uvedl pro Právo člen bankovní rady ČNB Vojtěch Benda.
Třetí valorizace penzí asi na podzim
Už v únoru, kdy se ještě naplno neprojevily dopady války na Ukrajině, platili Češi podle statistiků za mouku a cukr o čtvrtinu víc než loni, ceny másla vzrostly o 30 procent.
Zájem o nové byty klesá, ceny zatím ne
Podle nedávného vyjádření šéfa největší mlékárny v zemi Madety Milana Teplého je možné, že kvůli rostoucím cenám komodit může kostka másla v obchodech zdražit během několika příštích měsíců až na 80 korun. Na začátku dubna se 250gramové balení v supermarketech prodávalo kolem 50 korun. Kvůli rostoucím cenám pšenice podle pekařů citelně podraží i chléb a pečivo.
Růst cen v obchodech doléhá prakticky na všechny, ale aspoň důchodci mohou očekávat kompenzaci v podobě mimořádné valorizace penzí. Ty byly letos valorizovány, jak je obvyklé, v lednu. Avšak v rámci už schválené mimořádné valorizace budou kvůli vysoké inflaci dále navýšeny od letošního června, kdy stát podle zákonem stanovených podmínek přidá důchodcům v průměru 1017 korun. S novými čísly inflace navíc roste pravděpodobnost, že v listopadu budou splněny podmínky i pro druhou letošní mimořádnou valorizaci důchodů.
Válka na Ukrajině krátí lidem i úspory na stáří
Vláda přišla v posledních týdnech s prvními opatřeními, která mohou dopady zdražování na život Čechů trochu zmírnit. Například se rozhodla snížit dočasně o 1,50 koruny na litr spotřební daň u pohonných hmot, čímž by o stejnou částku mohly klesnout i jejich ceny. Dále kabinet zvýšil o deset procent životní a existenční minimum, jejichž částky hrají roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše dávek. Má to pomoci až 350 tisícům lidí. Ministři pak také avizovali, že budou jednat i o růstu rodičovského příspěvku až o 15 procent a zvýšení daňových slev na poplatníka i na děti.
Dražší úvěry
Inflace nutí lidi uskromňovat se v nákupu věcí, které nutně nepotřebují. Zároveň jim znehodnocuje úspory. ČNB na strmý růst cen reaguje zvyšováním svých úrokových sazeb, což sice bude inflaci tlumit, ale zároveň to lidem i firmám prodražuje úvěry, hlavně hypotéky. Jejich průměrná úroková sazba v bankách už atakuje hranici pěti procent.
Průměrná sazba hypoték v prosinci výrazně stoupla
Vysoké sazby zpomalují ekonomiku. Ministerstvo financí ve své nové prognóze zhoršilo odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Argumentuje hlavně právě zpřísněním měnové politiky ČNB, ale i tím, že výrazný nárůst životních nákladů, zejména cen energií bude tlumit spotřebu domácností.
Zdražování zboží a služeb ale i tak nejspíš přihraje více peněz do státní kasy. MF uvedlo, že na základě nové predikce může v rozpočtu pro letošní rok počítat s vyššími příjmy o zhruba 5,4 miliardy korun při započítání vládou schválených opatření včetně snížení spotřební daně na pohonné hmoty.
„Tyto příjmy využijeme na dodatečné výdaje rozpočtu, ať už je to zvýšený příspěvek na bydlení, valorizace důchodů, vyšší sociální dávky, výdaje na obranu země, nebo zajištění ubytování, vzdělání a integrace uprchlíků z Ukrajiny,“ prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Nižší spotřební daň u nafty by mohla zůstat natrvalo
V pátek rovněž uvedl, že zvažuje ponechat sníženou spotřební daň u nafty trvale. Důvodem má být udržení konkurenceschopnosti českých dopravců vůči zahraničním firmám. Vláda ve středu schválila snížení spotřební daně na naftu i benzin o 1,50 koruny na litr od června do konce září. Z litru benzinu se nyní odvádí daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 koruny. Stanjura rovněž provozovatele čerpacích stanic vyzval, ať si sníží marže, jinak na ně vláda uvalí strop.
Už dříve Stanjura avizoval, že kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu bude nutné ve druhém pololetí upravit novelou státní rozpočet pro letošní rok. Přes rostoucí výdaje – jen pomoc Ukrajincům si má letos vyžádat zhruba 50 miliard – MF očekává, že deficit veřejných financí letos klesne na 4,5 procenta hrubého domácího produktu z loňských 5,9 procenta.
