Článek
Vysoká inflace překvapuje analytiky i centrální bankéře v Česku, Evropě i USA. Centrální banky si přitom dlouhodobě kladou za cíl nějakou míru inflace držet, například v případě České národní banky (ČNB) jde o dvě procenta.
Centrální bankéři se domnívají, že určitá – poměrně nízká – míra inflace je pro ekonomiku prospěšná. To je však v rozporu s tím, jak to vnímají spotřebitelé. Ti sledují, co inflace dělá s jejich úsporami, ze kterých stále více ukrajuje.
Ve chvíli, kdy spotřebitelé mají pocit, že se inflace vymyká kontrole, se mohou paradoxně začít chovat způsobem, který růst cen ještě více přiživuje. Jak upozornil Brian Wallheimer v Chicago Booth Review, tato disproporce byla vidět právě ve chvíli, kdy USA hlásily pětiprocentní inflaci.
„Spotřebitelé, kteří jsou ve skutečnosti pohonem inflace, se zdáli být tou zprávou nezasaženi, protože očividně už fungovali s vědomím, že ceny rychle rostou a porostou dál,“ napsal.
Zdražovat budou hlavně služby a stavby, říká ekonom
„Majitelé domů se pustili do rekonstrukcí při vědomí historicky vysokých cen dřeva. Lidé, kteří doma vaří, pociťovali dopad na ceny potravin. Kupci nových i ojetých aut sledovali nárůst cen v důsledku nedostatku čipů,“ dodal.
Jak se bránit?
Co mají ale spotřebitelé dělat, když se chtějí proti inflaci bránit, místo aby ji svým chováním ještě více přiživovali? Podle ekonoma skupiny Natland Petra Bartoně žijeme právě teď v době, která nabízí řadu příležitostí.
„Ekonomika teď prochází a bude procházet velkými změnami. Na všechny jsou potřeba velké investice a není jediného důvodu, proč by se na těchto investicích, a tím i na výnosu z těchto změn nemohli podílet i běžní střadatelé, i když mají pocit, že investicím nerozumí,“ poznamenal na dotaz Novinek.
Inflace se rozjela. Ceny vzrostly o 3,4 procenta
„Investování se dnes lze účastnit nepřímo, například skrze různé investiční fondy, které investicím rozumějí, ale nemají kapitál. Lidé mají volné peníze, ale nemají přehled, jaké jsou kde projekty. Je tak možné, aby se obě strany daly dohromady a byly si vzájemně užitečné,“ dodal.
Podle Bartoně se lidé proti inflaci skrze investice zajišťovali i minule, jen o tom nevěděli. „Uložili si peníze na spořicí účet a víc je nemuselo zajímat. S volným kapitálem potom disponovala finanční instituce, která pro peníze měla lepší využití. Výnos na spořicím účtu vydělával jen proto, že banka peníze investovala. Dnes, když lidem banka ani na spořicím účtu nic nedá, není nic jednoduššího než dělat to samé co předtím, jen skrze specialistu,“ upřesnil ekonom.
Neskočit na první nabídku
Ekonom ale zároveň nabádá k opatrnosti. „Peníze v bance jsou pojištěny, v investičních fondech už tolik ne. Alespoň ne od státu. Pojistit se ale může člověk sám, a to tím, že neskočí na první nabídku vysokého výnosu. Spíše než na sliby o budoucnosti by se dnes měl střadatel dívat do minulosti, především na reputaci takového fondu,“ zdůraznil.
Průmysl a stavby zdražují nad očekávání
Je třeba sledovat, jak dlouho fond funguje, kdo ho řídí a co už dokázal. „A pak také, do čeho investuje. Má svoje investice i pod manažerskou kontrolou, aby v ní mohl případné potíže řešit? Nebo bude jediným řešením pro takový fond z investice vystoupit, čímž jen potvrdí určitou úroveň ztráty?“
„Není to zdaleka tak složité jako skutečně investovat napřímo a pak neustále sledovat, jak se investice vyvíjí. A svět jednoduchých výnosů se v dohledné době nevrátí, zatímco inflace tu je teď a sežere všechny, kteří se proti ní nezajistí nějakým výnosem,“ uzavřel Bartoň.
