Index Dow Jones překonal předkrizová maxima

Pozitivní nálada na akciových trzích je podpořena štědrou politikou centrálních bank a ceny rizikových aktiv budou pravděpodobně růst do té doby, dokud banky nezavřou kohoutky přílivu levných peněz na trh. I když nyní, poté co akciové indexy zdolávají předkrizová maxima, budou trhy pro další směr nahoru pravděpodobně potřebovat nové impulzy.

Australská centrální banka (RBA) nechala v úterý úrokové sazby na nezměněné úrovni tři procenta. Zopakovala, že si ponechá prostor pro další snižování sazeb raději pro případ potřeby do budoucna. RBA totiž loni srazila úrokové sazby až o 1,25 procenta, přičemž poslední pokles učinila v prosinci 2012. Banka se domnívá, že tři měsíce je zatím krátká doba na to, aby se tyto změny plně projevily v ekonomice. Australské hospodářství je závislé na vývozu nerostného bohatství do Číny. Nyní, když ekonomický boom v druhé největší ekonomice světa polevil, protinožci ztrácí sílu. A tak jako každé ekonomice i jim může pomoci snížení sazeb a následné oslabení měny, které činí domácí zboží na mezinárodním trhu cenově konkurenceschopnější.

Ve středu zasedala i polská centrální banka (NBP). Ta překvapivě snížila úrokovou sazbu o 0,5 procenta na výslednou hodnotu 3,25 procenta, což překonalo nejnižší úroveň z prosince 2010. Od května 2012, kdy byla ještě sazba na úrovni 4,75 procenta, tak do března 2013 banka snížila referenční úrokovou sazbu o 1,5 procenta. Nikdo z ekonomů nepředpokládal, že banka na středeční zasedání srazí sazby až tak razantně. "Prosím, považujte to za tečku na konci série snižování sazeb," řekl guvernér Marek Belka na tiskové konferenci. Banka tímto krokem prý ukončila cyklus uvolňování měnové politiky a nyní zaujme vyčkávací postoj. Zlotý (PLN) se po nečekaném rozhodnutí propadl o 0,7 procenta na týdenní minimum 4,163 za euro (EUR).

Tento týden zasedala i japonská centrální banka (BoJ). Její program měnového uvolňování je již delší dobu známý, a proto tato událost výrazně neovlivnila dění na trzích. Banka letos napumpuje 1,1 biliónu dolarů do ekonomiky. Od roku 2014 utratí BoJ každý měsíc 13 biliónů jenů až to té doby, dokud nedosáhne dvouprocentní inflaci. Japonsko tak vyhlásilo válku deflaci, která zemi trápí již dvě desetiletí. Příští týden by měl japonský parlament hlasovat o novém guvernérovi centrální banky. Premiér Schinzo Abe podle všeho nominuje Haruhika Kurodu. K jeho zvolení bude premiér potřebovat podporu opozice. Kuroda je zastánce expanzivní měnové politiky, proto v případě jeho zvolení můžeme očekávat, že současně navržený program tisknutí peněz se v budoucnu nezmění.

Beze změny zůstala i měnová politika Velké Británie, když ve čtvrtek britská centrální banka (BoE) ponechala úrokové sazby na nezměněné úrovni 0,5 procenta. Někteří investoři očekávali, že banka zvýší objem nákupu aktiv z dosavadní hodnoty 375 miliard liber. To se ale nestalo, protože BoE se bojí vysoké cenové hladiny, která je nyní výrazně nad cílovou úrovní dvě procenta. Současná 2,7procentní inflace by mohla ještě povyskočit výše, kdyby Anglie povolila uzdu měnové politice.

Ve čtvrtek zasedala i Evropská centrální banka (ECB). Ta snížila prognózy vývoje ekonomiky eurozóny pro letošní i příští rok. Výhled inflace ponechala převážně beze změny. ECB nyní očekává, že hrubý domácí produkt (HDP) bloku v roce 2013 klesne o 0,1 až 0,9 procenta. Výhled růstu na příští rok banka snížila na 0,0 až 2,0 procenta. Inflace by se měla udržet v letošním i příštím roce pod dvěma procenty.

Banka ponechala hlavní úrokovou sazbu beze změny na rekordním dně 0,75 procenta. Prezident ECB Mario Draghi nenaznačil záměr dalšího snižování úrokových sazeb, což vedlo k intradennímu posílení eura. To si sáhlo na pětidenní maximum ve výši 1,31175 vůči dolaru.

V pondělí schválili ministři eurozóny v Bruselu finanční pomoc Kypru. Nyní musejí detailně naplánovat rozdělení záchranného balíčku v hodnotě 17 miliard eur. Zástupci takzvané trojky, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu, hned druhý den navštívili Kypr a začali s detailní analýzou finančních potřeb.

Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi byl ve čtvrtek italským soudem odsouzen na jeden rok vězení za zveřejnění tajných odposlechů některých politiků v bankovním skandálu z roku 2005. Ke zveřejnění došlo v novinách Berlusconiho bratra. Italský magnát zatím do vězení nemusí, podle italského práva musí nejdříve dojít k vyčerpání opravných prostředků. Je jisté, že rozsudek může nadále komplikovat povolební jednání a destabilizovat Itálii.

Lídr středolevé koalice Pier-Luigi Bersani dal v úterý ultimátum šéfovi Hnutí 5 hvězdiček Beppe Grillovi, aby se definitivně vyjádřil, jestli vytvoří koalici s nějakou stranou, jinak se v zemi budou muset konat nové parlamentní volby. Komik Grillo zatím razantně odmítal spojení s jakoukoli politickou stranou.

Venezuela přišla v úterý v noci o svého dlouholetého vůdce, když zemřel prezident Hugo Chávez. Zemi nyní dočasně řídí druhý muž po Chávezovi – viceprezident Nicolas Maduro. Jihoamerickou zemi čekají nové prezidentské volby v nejbližších 30 dnech.

Venezuela je významným exportérem ropy. Klíčové pro ropný průmysl bude, kdo se stane budoucím lídrem země. Podstatná bude možnost vstupu zahraničních společností na venezuelský trh v případě změny domácí politiky. Conoco Phillips a Exxon Mobil jsou primární společnosti, které mají zájem o podíl na trhu ropy. Conoco i Exxon do roku 2007 ve Venezuele působily. Jejich odchod ze země způsobila nacionalizace ropného trhu, když se nedokázaly dohodnout na obchodních podmínkách se státní společností PDVSA.