Imigrace jako záchrana penzí? Je to přesně naopak, tvrdí německá studie

Imigrace stojí více peněz, než přináší, je to nákladový faktor. Na základě svých výpočtů to alespoň tvrdí Bernd Raffelhüschen, profesor finančních věd na Univerzitě Alberta Ludwiga ve Freiburgu. Ten se svými kolegy pro Nadaci tržního hospodářství pravidelně vypočítává tzv. mezeru udržitelnosti v generační bilanci, uvádí ekonomický server Handelsblatt.

Raffelhüschen se podle svých slov snaží vyvrátit mýtus, že imigrace je finanční záchranou pro penzijní fondy a fondy sociálního zabezpečení. Ve stárnoucí německé společnosti již dnes panuje velký rozdíl mezi tím, co zaměstnavatelé a zaměstnanci platí na daních, dlouhodobé péči, penzijním pojištění a příspěvcích na zdravotní pojištění, a tím, co budou dostávat v budoucnu, řekl.

Tato „mezera v udržitelnosti“ podle něj vzroste až na 19,2 bilionu eur, pokud Německo bude i nadále přijímat 300 tisíc cizinců ročně. V případě, že by však Německo s přijímáním imigrantů okamžitě přestalo, činila by ona mezera „jen“ 13,4 bilionu.

Imigrace tedy prohlubuje díru v rozpočtu o zmíněných 5,8 bilionu eur. „To je cena za imigraci v našem současném systému,“ citoval Raffelhüschena server Junge Freiheit.

V roce 2022 se čistý počet přistěhovalců v Německu zvýšil na 1,5 milionu, což je nejvyšší číslo od zavedení migračních statistik v roce 1950, oznámil minulý týden Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky. Do země přišlo 2,7 milionu lidí, 1,2 milionu odešlo. Saldo se tak proti předchozímu roku více než zčtyřnásobilo.

Sám německý kancléř Olaf Scholz minulý týden vyzval k otevřenosti vůči zahraničním pracovníkům. „Ekonomika se musí zlepšit, a to se podaří pouze tehdy, pokud k nám budou pracovníci přicházet i nadále,“ řekl Scholz.

Imigranti ale podle Raffelhüschenovy studie přispívají do sociálního systému málo. Na to, aby se na německém trhu práce plně integrovali, potřebují v průměru šest let, přičemž během této doby téměř nic neplatí do systému sociálního zabezpečení. Ba, co víc, situace se příliš nezlepší ani posléze. Na vině je nedostatečná kvalifikace – většina imigrantů zkrátka vydělává méně než němečtí pracovníci. V důsledku toho však také méně odvádí na daních. Nicméně co se týče různých sociálních dávek (nemocenská, ošetřovné, základní výši důchodu), dostávají od státu stejně.

Uznávaný profesor navíc tvrdí, že situaci by příliš nezlepšil ani optimistický scénář, a sice že by do Německa každoročně přicházelo 100 tisíc kvalifikovaných pracovníků. Mezera v udržitelnosti by podle jeho výpočtů stále činila 14,2 bilionu eur, což je o 0,8 bilionu více než v případě nulové imigrace.

„Přestože má migrační politika velký význam pro fiskální udržitelnost Německa, nemůže dostatečně kompenzovat důsledky demografických změn,“ citoval Handelsblatt autora studie, podle kterého není problémem jen samotná imigrace, ale celý sociální systém, jehož současná podoba zkrátka není z dlouhodobého hlediska udržitelná.