Článek
Ikea navázala intenzivní vztahy s komunistickou NDR v 70. letech minulého století a otevřela zde několik závodů na výrobu nábytku. Továrna ve Waldheimu stála vedle věznice a vězni byli využíváni jako pracovní neplacená síla. Nejméně 20 procent z těchto vězňů prý byli ti političtí.
Zakladatel společnosti Ikea Ingvar Kamprad měl podle dokumentů Stasi prohlásit, že využívání práce vězňů „bylo v zájmu každé společnosti“.
Jeden z vězňů ve Waldheimu, jistý Hans Otto Klare, který byl vězněn za pokus o útěk do západního Německa, označil podmínky za velmi obtížné. Podle něj se například nepoužívaly žádné ochranné pomůcky jako rukavice či sluchátka na uši.
„Podmínky zde byly ještě víc primitivní než ve zbytku NDR. Byla to otrocká práce,“ nechal se slyšet pro německou televizní společnost WDR.
Ikea prohlásila celou kauza za politováníhodnou s tím, že neměla informace o využívání vězňů k výrobě jednotlivých výrobků. Kamprad založil Ikeu ve svých sedmnácti letech v roce 1943. V roce 1994 na něj prasklo, že se roku 1942 stal členem švédské skupiny Nové švédské hnutí propagující nacismus.