Článek
Svět ale do začátku příštího desetiletí bude muset zvýšit investice do přechodu na čistší energii na téměř 4,5 bilionu dolarů (103,5 bilionu Kč) ročně z 1,8 bilionu USD očekávaných v letošním roce. Ve své zprávě to v úterý uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Teploty letos dosáhly rekordních hodnot a celosvětové průměry jsou přibližně o 1,1 stupně Celsia vyšší ve srovnání s předindustriálním průměrem.
Pařížská dohoda v roce 2015 stanovila jako cíl udržet nárůst globální teploty pod dvěma stupni Celsia a zároveň usilovat o jeho omezení na 1,5 stupně, aby se zabránilo nejzávažnějším důsledkům, jako jsou sucho, záplavy a zvýšený výskyt požárů.
IEA ve své aktualizaci plánu k dosažení takzvané čisté nuly nazvaného Net Zero Roadmap uvedla, že nárůst kapacity solární energie a prodeje elektromobilů od roku 2021 je v souladu s cíli. Stejně jako infrastrukturní plány v obou oblastech.
Je však potřeba vynaložit ještě větší úsilí, neboť do roku 2030 je nutné ztrojnásobit globální kapacitu obnovitelných zdrojů, zdvojnásobit energeticky účinnou infrastrukturu a zvýšit prodej tepelných čerpadel a využití elektromobilů.
Plán Net Zero Roadmap navrhuje scénáře pro dosažení takzvané čisté nuly do poloviny století.
IEA vyzvala i ke snížení emisí metanu do roku 2030 v energetickém sektoru o 75 procent. To by podle odhadů stálo 75 miliard USD, tedy jen dvě procenta čistého zisku, který v roce 2022 vykázal ropný a plynárenský průmysl.
Cesta k čisté nule bude také vyžadovat spravedlivý přechod, který zohlední podmínky v jednotlivých zemích, upozornila IEA.
Bude vyžadovat, aby vyspělé země dosáhly čisté nuly dříve než rozvojové. Politici, kteří mají na paměti krizi životních nákladů a usilují o znovuzvolení, navzdory letošnímu extrémnímu počasí ustupují od klimatických závazků.
„Vlády musejí vzhledem k rozsahu dané výzvy oddělit klima od geopolitiky,“ uvedl ředitel IEA Fatih Birol.