I přes strop se cena vyšplhá na 9 Kč za kWh, upozorňuje expert

Co říkáte na zastropování cen elektřiny a plynu tak, jak jej představila vláda?

Souhlasím s tím. Je to vynucený krok, protože situace byla dále neudržitelná. Přestože velkoobchodní ceny spadly v případě elektřiny z úrovně 1000 eur za megawatthodinu zhruba na polovinu, stále jsou příliš vysoké. Znemožňovalo by to normální fungování podnikatelského sektoru i domácností.

Většina států Evropské unie už přistoupila k daleko rozsáhlejší národní pomoci v průběhu roku a Česko tak trochu dohání, co se už v Evropě rozjelo.

Tento krok sice narušuje normální funkci trhu, ale velkoobchodní trh správně nefunguje, a je to tedy správné řešení.

Myslíte, že stanovená maximální cena 6 Kč za kWh silové elektřiny včetně DPH a 3 Kč za kWh plynu včetně DPH jsou nastaveny správně?

Co se týče nominálních hodnot, jsou dva tábory. Jeden říká, že ceny jsou nastaveny příliš vysoko, druhý, že zase příliš nízko. Je vidět, že je to kompromisní řešení. Strop zase nemůže být příliš nízko, protože teď jakékoli administrativní úpravy cen neřeší problém, že energie je nedostatek.

Trochu mne trápí, že politici pořád zdůrazňují, že plynu bude dostatek, ale komodit dostatek není.

Kdyby jich bylo dost, tak by velkoobchodní ceny na trhu vypadaly jinak. Šetřit musíme, je to nezbytné a k tomu vyšší ceny energií motivují.

Na druhou stranu je to asi poloviční úroveň cen, které by lezly v případě silové elektřiny na deset korun a výše. Přestože ještě většina obyvatel má ceny pod touto úrovní, netrvalo by dlouho a dostaly by se přes vládou nastavený strop.

Ceny, které nabízejí velcí dodavatelé novým zákazníkům, jsou už vysoko přes tuto úroveň. Pro ty, kterým skončila nedávno fixace a byli nuceni podepisovat smlouvy s cenou za 7,50 Kč nebo osm za kWh silové elektřiny, to bude znamenat velkou úlevu.

Je tento model dostatečně motivující k úsporám? Třeba v Rakousku mají lidé regulované ceny jen do 80 procent loňské spotřeby…

Čím je systém cílenější, tím je to lepší. Rakouský model, s nímž přišlo také Maďarsko, který omezuje dotaci jen na část spotřeby, je správný. Jsme ale v situaci, že musíme zavést do praxe něco, co funguje rychle, a musí to být něco jednoduchého. Pokud bychom rakouský model připravovali už někdy od července, tak by na to byl čas.

Nepostihneme tak třeba lidi, kteří žádnou podporu nepotřebují a mají třeba zbytečně vysokou spotřebu. To je ale jen malé množství odběratelů.

EU chce zastropovat ceny u neplynových zdrojů na 180 eur za megawatthodinu. V Česku se hned objevily hlasy, že my budeme mít cenu zastropovánu na 200 eur, tedy výše. Je to skutečně tak?

To je nepochopení. Strop vyhlášený vládou je na konečné ceny silové elektřiny a plynu pro obyvatele včetně DPH. Ten strop 180 eur je něco zcela jiného. Je to pouze zastropování výkupních cen z výrobních zdrojů. Proto je také cena nižší a řekl bych, že na úrovni výkupu mohla být stanovena ještě níž.

Je jasné, že konečná cena, která se bude účtovat spotřebitelům, bude vyšší než výkupní cena. Mezi tím jsou náklady spojené s obchodní částí, někdo to musí administrovat, obchodník má své náklady a marži. Nikdy to nefunguje tak, že elektrárna prodává elektřinu konečnému spotřebiteli.

Kolik bude činit konečná cena, kterou budou lidé platit za kWh elektřiny? Vláda mluví o sedmi až devíti korunách.

U celkové ceny elektřiny je podstatné, jak budou stanoveny regulované části ceny elektřiny a plynu na rok 2023. Spíš si myslím, že to bude k hranici devíti korun, protože v regulované části musíme počítat s vyššími náklady. Regulátor musí promítnout náklady spojené s provozem sítě, velkou položkou jsou ztráty v sítích. Distributoři teď musí nakupovat silovou elektřinu za násobky předchozích cen, aby náklady na ztráty v sítích pokryli.

Naopak už je rozhodnuto, že se nebude od října platit za spotřebovanou MWh elektřiny příspěvek 600 Kč na obnovitelné zdroje.

V posledních letech se nárůst u regulované části ceny pohyboval v nižších jednotkách procent, bude to pro příští rok tedy víc?

Bohužel myslím, že to musí být víc.

Úsporný tarif měl být původně zohledněn již v zálohách za říjen, teď se to posouvá na listopad společně se započítáním zastropování cen. Není to nešťastné?

Původně měli obchodníci už do konce září rozesílat výpočet nových záloh vzhledem k úspoře z tarifu, tedy asi 4000 Kč do konce roku na domácnost. Teď ale ztrácí smysl, aby v září rozesílali snížené zálohy o úsporný tarif a potom zase v říjnu rozesílali zálohy nové, kdy už bude zohledněno zastropování cen. To by vznikl zmatek. Oba kroky se sjednotí do jednoho.