I přes rekordní cenu plánují bohaté země plnit své trezory zlatem

Tomu, že podíl zlata ve světových rezervách za pět let vzroste, věří téměř 60 procent centrálních bank bohatých zemí. To je oproti loňsku výrazný nárust, tehdy si to myslelo jen 38 procent respondentů, uvedl list Financial Times (FT) s odvoláním na každoroční průzkum Světové rady pro zlato (WGC).

Své zásoby zlata v trezorech plánuje v příštím roce navýšit přibližně 13 procent vyspělých ekonomik, což je oproti loňsku nárůst o pět procentních bodů. Tyto centrální banky tak následují příkladu institucí z rozvíjejících se trhů, které zlato v posledních letech hojně nakupovaly a aktuálně jsou hlavními kupci zlata od světové finanční krize v roce 2008.

Více vyspělých ekonomik, a to 56 procent oproti 46 procentům loni, si také myslí, že ruku v ruce s rostoucím podílem zlata naopak během pěti let klesne podíl dolaru ve světových rezervách. Mezi centrálními bankami rozvíjejících se trhů sdílí tento názor dokonce 64 procent z nich.

Poptávka po žlutém kovu v letošním roce prudce vzrostla, přičemž cena jedné troyské unce šla nahoru až o čtvrtinu, když v květnu trhla historický rekord. Důvodem je, že centrální banky se snaží diverzifikovat své portfolio, a to i na úkor dolaru.

Podle WGC centrální banky přidaly v letech 2022 i 2023 do svých rezerv více než 1000 tun zlata. Americké sankce na ruská aktiva denominovaná v dolarech vyvolaly mezi nezápadními oficiálními finančními institucemi horečnou poptávku po drahých kovech, u kterých hodnota na rozdíl od měn nezávisí na žádné vládě ani bance.

Trend vytváření zlatých rezerv neminul ani Českou republiku. Česká národní banka (ČNB) za letošní první čtvrtletí nakoupila pět tun zlata, za což jí v daném období náleží páté místo na světě v nákupech tohoto kovu.

Velké nákupy oznámila ČNB už po nástupu guvernéra Aleše Michla v roce 2022. Opakovaně uvedl, že chce zlaté rezervy postupně navýšit až na 100 tun. Zlato by v takovém případě představovalo zhruba pět procent celkových devizových rezerv centrální banky.