Článek
Státní deficit loni dosáhl 105,9 miliardy korun, zatímco o rok dříve činil 319,6 miliardy korun. Vládní schodek tak za loňský rok dosáhl 3,9 procenta HDP. Stále nesplňuje jednu z podmínek nutných pro přijetí eura, tedy aby růst dluhu nepřekročí 3 procenta HDP, jak vyžadují maastrichtská kritéria.
"Růst zadluženosti země v poměru k HDP se v loňském roce zastavil. Na první pohled pozitivní informaci ovšem kazí fakt, že k zastavení růstu zadlužení došlo více statistickými efekty než faktickým zlepšením stavu veřejných financí. Ke snížení veřejného dluhu v poměru k HDP napomohl jednak rychlý růst ekonomiky, jednak posilování koruny," komentoval číslo analytik HVB Bank Pavel Sobíšek.
Celková výše dluhu stoupla na jeden bilión korun, což je 37,4 procenta HDP. Podle maastrichtských kritérií nesmí dluh přesáhnout 60 procent HDP.
Do vládního deficitu, případně přebytku, se započítává hospodaření všech vládních institucí, organizačních složek státu, územních samosprávných celků, příspěvkových organizací, státních či rozpočtových fondů, veřejných vysokých škol či zdravotních pojišťoven.