Hrozí zdražování tepla, varují firmy a volají po podpoře od státu

O zavření uhelných elektráren Počerady a Chvaletice už příští rok uvažuje kvůli nákladnému provozu i společnost Sev.En podnikatele Pavla Tykače.

Ta sice ústy mluvčí Gabriely Sáričkové Benešové tvrdí, že žádné peníze od státu nepožaduje, ale dodává: „Pokud český stát uzná za vhodné z bezpečnostních důvodů uhelnou energetiku dočasně podpořit, jsme připraveni dostát své odpovědnosti, kde je třeba. Případné další využití uhelných elektráren naší společnosti pro potřeby české energetiky je plně v rukou státních institucí.“

Stát by teoreticky mohl firmám pomoci tak, že by jim kompenzoval provozní náklady ve chvíli, kdy by nevyráběly elektřinu. Na to by však potřeboval povolení od Evropské komise.

Případné velké navýšení cen, vzhledem k jedněm z nejnižších průměrných mezd v rámci celé republiky, by bylo pro odběratele tepla v Karlovarském kraji podle zástupců kraje neakceptovatelné. Možnosti přejít na jiné než centrální zdroje tepla na rozsáhlých sídlištích řady měst regionu označili za utopii.

Kraj se tak po jednání se Sokolovskou uhelnou a její sesterskou SUAS chystá poslat na vládu žádost o legislativní opatření, která by umožnila přechod na nízkoemisní paliva a zároveň udržela v provozu centrální zásobování teplem pro občany za rozumnou cenu.

Následujících pět let je kritických, protože nové zdroje tepla ještě nebudou stát a staré na uhlí se už nevyplatí provozovat. Firmy proto chtějí provozní podporu od státu.

Předseda dozorčích rad Sokolovské uhelné a SUAS Group Pavel Tomek už delší čas upozorňuje na to, že cena tepla může v nejbližších letech výrazně narůst. Mění se totiž celá energetika.

Zatímco současné uhelné zdroje byly stavěny primárně na výrobu elektřiny a teplo bylo až druhotným produktem, dnes je kvůli cenám emisních povolenek výroba elektřiny už ztrátová, a tak zdražuje i výroba tepla. Navíc není v průběhu roku kontinuální, ale kolísá podle ročních období.

Snahu překlenout následující roky bez drtivého dopadu na cenu tepla pro spotřebitele podporuje kraj, který se chystá dopisem oslovit vládu o pomoc.

„Je to apel Karlovarského kraje na to, aby byla přednostně přijata legislativa umožňující přechodné řešení přechodu z uhelného zdroje na plynové tak, abychom dokázali udržet centrální zdroje tepla za stabilní cenové úrovně pro padesát tisíc domácností v kraji,“ řekl k obsahu dopisu vládě hejtman Petr Kulhánek (za STAN).

„Potřebujeme hledat mechanismy, abychom byli schopni najít pro naše zdroje podmínky, za kterých lze udržet ekonomiku na udržitelné úrovni,“ uvedl Tomek. „Klidně i s kladnou nulou, abychom to těch pět let byli schopni udržet, protože v době jejich provozu budeme dobudovávat nové technologie tak, abychom ty staré mohli za pět let vypnout,“ pokračoval.

Podle odhadů by provozní podpora pro elektrárnu Tisová, která zásobuje teplem Sokolov a okolní obce, byla asi sto až dvě stě milionů ročně. V případě kombinátu Vřesová, odkud jde teplo i do krajského města, by mělo jít o asi pět set až šest set milionů korun ročně.

I když se částky zdají na první pohled vysoké, z kraje odchází každoročně na platbách za emisní povolenky státu zhruba 3,8 miliardy korun. Podpora provozu zdrojů, které by udržely ceny tepla na přijatelné úrovni, by tak byla jen malou částí z toho, co z kraje do státní pokladny odchází.

Sokolovská uhelná plánuje vybudovat nový paroplynový kotel, nový kotel na spalování více druhů paliva a další zařízení. Jak uvedl Tomek pro Novinky, mělo by jít o investice asi za pět miliard korun částečně hrazených ze zdrojů firmy a pak také z bankovních úvěrů.

Je pravděpodobné, že ani s nízkoemisními nebo bezemisními zdroji nebude možné vyrábět teplo bez provozní podpory, odpadnou ale vysoké náklady na platby za emisní povolenky.

Právě provozní podporu plynových elektráren a tepláren při společné výrobě elektřiny a tepla povolila v pondělí Česku Evropská komise. Mohlo by na ni jít ze státního rozpočtu, plateb zákazníků v regulované části elektřiny nebo výnosů z dražeb emisních povolenek až 75 miliard korun.