Článek
Největší škody jdou na vrub zavřených gastronomických zařízení. Prodej piva v hospodách, barech a restauracích klesl za březen až květen o 55 procent, fyzicky o 728 tisíc hektolitrů. Při průměrné ceně půllitru 30 korun to v nerealizovaných tržbách činí okolo 4,2 miliardy korun.
Naopak víc se prodávalo balené pivo v obchodech. Tržby obchodníků za ně se ve stejném období zvedly o 14 procent, v korunách o 800 milionů (kalkulováno s průměrnou cenou 12 Kč za půllitr). Ti jediní tak z jarní krize okolo piva „profitovali“.
Tržby velkých tuzemských pivovarů sdružených v Českém svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) podle jeho výkonné ředitelky Martiny Ferencové klesly v důsledku pandemie o 1,1 miliardy korun. Dodavatelé pivovarů vyčíslili své ztráty na 165 milionů korun. Předpokládají se i velké ztráty v distribučním řetězci, kde náklady činí kolem 3,5 miliardy ročně.
Výpadek tržeb za období, kdy gastronomické provozy musely být zavřené, bude mít podle Ferencové vliv i na příjmy státního rozpočtu. Studie CETA je vyčíslila na téměř 1,3 miliardy korun.
Největší část z toho (950 milionů) činí očekávaný pokles výběru DPH z piva. Inkaso spotřební daně kleslo proti loňsku o 262 milionů. O desítky milionů se sníží i výběr daně z příjmu právnických osob a daně z příjmu fyzických osob včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění.
Restaurace a hospody v červnu sice znovu otevřely, ale zda vůbec a jak přežijí, ukážou podle Ferencové až následující týdny a měsíce. „Ztráty budeme moci lépe spočítat teprve v říjnu či listopadu. Červen sice přinesl zlepšení, ale na loňských číslech zdaleka nejsme,“ uvedla.
Nejhorší situace je podle ní v Praze, Karlových Varech a v dalších lokalitách, kde chybějí zahraniční turisté.
Ale i Češi si nyní raději kupují balené pivo. „Způsob trávení volného času se změnil, lidé zpohodlněli a méně utrácejí. Našemu snažení o kultivaci české pivní kultury zasadil covid těžkou ránu,“ dodala Ferencová. Gastronomie popelkou?
Podle jednatele restaurační skupiny Hospodska Luboše Kastnera pivo v gastronomických provozech tvoří jen 20 až 30 procent tržeb, zbytek je ze stravování. Struktura tržeb v gastronomii se podle něj po covidu značně změnila. Mnoho zaměstnanců stále pracuje z domova, až na výjimky vypadly firemní akce. „Bojíme se nejistoty, co vlastně bude po covidu,“ uvedl Kastner.
Se zástupci odvětví gastronomie, která zaměstnává okolo 150 tisíc lidí a je vizitkou úrovně naší země i pro návštěvníky z ciziny, vláda podle něj téměř nekomunikuje. Kromě podpor zaměstnanosti a úlev z nájmů tento obor nezískal na rozdíl od hotelů či lázní žádnou další přímou podporu.
Podle restauratéra by měl vzniknout, obdobně jako je tomu v oblasti cestovního ruchu, národní program podpory gastronomie. Už proto, že nákazová situace se může dříve či později znovu vyhrotit, což by přineslo další prohloubení ztrát a uzavírání restauračních provozů.
