Hospodářské komoře by měli platit všichni podnikatelé, trvá na svém její šéf

„Na rozdíl od Německa, Rakouska a dalších zemí není členství v Hospodářské komoře povinné, ale dobrovolné, a tak by to, alespoň podle mého názoru, mělo i zůstat,“ sdělil Novinkám Zajíček.

Jedním dechem ale dodal: „Oprávněně ale řada z členů volá po tom, aby se na její činnosti, byť drobným poplatkem, podíleli všichni podnikatelé, protože naši činnost vykonáváme ve prospěch všech podnikatelů a nejenom členů komory.“

Už ke konci loňska Zajíček přišel s návrhem na legislativní zakotvení povinného příspěvku ve výši až 200 korun ročně. Zdůvodňuje to tím, že komora prosazuje a chrání zájmy všech podnikatelů, nikoliv jen svých členů.

O poplatku i dalších navrhovaných změnách se podle Zajíčka stále vede interní diskuse uvnitř komory. „Zavedení podnikatelského poplatku, jehož poplatníky by byly všechny podnikající fyzické a právnické osoby, je jedním z několika pracovních námětů, které do této diskuse dorazily z členské základny Hospodářské komory, tedy od našich členů-podnikatelů. V této chvíli tak není jasné, na kterých změnách bude mezi podnikateli nalezena většinová shoda,“ dodal.

Komora má nyní zhruba 16 tisíc členů, celkem ale má v Česku oprávnění k podnikání 1,9 milionu lidí. Díky povinným příspěvkům by si tak komora každoročně přišla na stamiliony. Zajíček tvrdí, že by to pomohlo modernizovat její síť a rozšířit služby pro firmy a živnostníky.

Podnikatelských svazů je v Česku ale hned několik. S vládou v rámci tripartity jednají i Svaz průmyslu a dopravy a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

Generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová zdůrazňuje, že podnikatelé by měli mít právo si vybrat, kdo je bude zastupovat.

„Návrh povinných poplatků je nesmysl, pravděpodobně se Hospodářská komora bojí konkurence,“ rýpla si Svobodová.

Zajíček oponuje, že komora byla na rozdíl od jiných sdružení jako jediná založena zákonem, a to před více než třiceti lety. „Je největší podnikatelskou organizací v zemi, má nejhustší síť kontaktních míst. Její služby jsou všem podnikatelům, tedy i nečlenům, dostupné v každém regionu v zemi,“ uvedl.

Na pobočkách komory se podle něj vyřizují důležité obchodní dokumentace, osvědčení právní povahy a různé další, třeba exportní dokumenty.

Návrh vedení Hospodářské komory na zavedení povinného poplatku vyvolal bouři nevole napříč podnikateli a živnostníky. Model povinného členství sice funguje v Německu a Rakousku, tamní komory ovšem podle nich fungují efektivněji.

„Uspořádání v Německu a Rakousku je osvědčené a funkční, kdy podstatné jsou profesní svazy pro jednotlivé vertikální segmenty a komora je pak už jen relativně štíhlou stříškou nad těmito svazy,“ řekl Novinkám investor a radní Jihomoravského kraje za Piráty Jiří Hlavenka.

Česká Hospodářská komora se podle něj v minulých letech stala pouze „pákou tvrdé lobby“ největších průmyslových a obchodních hráčů. „Typicky jde o firmy starého střihu stavící svůj byznys na levné práci. To bylo jediné, o co v dialogu se státem usilovali: udržet si tento stav co nejdéle,“ tvrdí Hlavenka.

„O tom, že by naše komora zajišťovala tak jako v Rakousku a Německu podporu všem podnikatelům bez rozdílu velikosti, nemůže být ani řeči. O aktivní exportní podpoře ani nemluvě,“ nešetřil kritikou investor.

Hospodářská komora argumentuje, že každý den od podnikatelů, členů i nečlenů, shromažďuje podněty k zákonům, novelám, vyhláškám a nařízením, zpracovává je do legislativně přijatelné podoby a uplatňuje je vůči státu. „Pracují s nimi poslanci i senátoři. Jedná se o stovky podnikatelských materiálů, úspěšnost Hospodářské komory převyšuje 65 procent,“ tvrdí mluvčí komory Miroslav Diro. Připomněl i prosazení paušální daně.

Fungování a vliv české podnikatelské komory se podle něj nedá srovnat například s rakouskou. Wirtschaftskammer Österreich je „otcovská“ organizace nad více než 110 profesními, oborovými komorami, kde podle Hlavenky členství dává větší smysl pro podnikatele.

„Rakouská obchodní komora včetně jednotlivých profesních komor zaměstnává 3820 lidí a její roční obrat činí skoro dvacet miliard korun. Má půl milionu členů a pobočky ve sto zemích světa,“ podotkl Hlavenka.

Také v Německu jsou obchodní a průmyslové komory (Industrie- und Handelskammer – IHK) samosprávné organizace.

„Patří k hlavním aktérům německé ekonomiky, přispívají k její podpoře, poskytují svým členům řadu podpůrných služeb a zastupují zájmy firem na regionální, národní a mezinárodní úrovni,“ popsal Novinkám mluvčí Česko-německé obchodní a průmyslové komory Christian Rühmkorf.

Celkem podle něj v Německu působí 79 regionálních komor. Členství je zpravidla ze zákona povinné. Firmy se musejí registrovat u své příslušné IHK a platit členské příspěvky, jež slouží k financování činností a služeb. Výše příspěvku se liší podle regionu a velikosti firmy, často se odvíjí od jejího obratu.

Firmy pak mohou využívat například poradenství v právních otázkách či v oblasti exportu. „Komory také hrají klíčovou roli v duálním vzdělávání: organizují zkoušky, vyvíjejí vzdělávací standardy a monitorují kvalitu odborného vzdělávání,“ doplnil Rühmkorf.

Stejně jako česká komora i ty u našich sousedů připomínkují změny v legislativě.