Článek
Výrazný nárůst podle něj do určité míry souvisí s tím, že samosprávy v prvním čtvrtletí převzaly od ministerstva školství dotace na vzdělávání, ale do konce března je neposkytly školám. I bez tohoto vlivu by přebytek hospodaření za první čtvrtletí meziročně vzrostl o 74,7 procenta a byl by 38,6 miliardy korun.
Celkové příjmy krajů a obcí se meziročně zvýšily o 5,7 procenta na 224,2 miliardy korun. Rostly především nedaňové příjmy, které se zvýšily o 55,6 procenta na 24,3 miliardy korun. Daňové příjmy vzrostly o 6,9 procenta na 103,6 miliardy korun, podle ministerstva financí se na jejich růstu projevuje vedle zvýšení mezd také oživení spotřebitelské poptávky, které znamená větší výběr daně z přidané hodnoty (DPH).
Výdaje samospráv dosáhly 153,7 miliardy korun, meziročně se snížily o 17,6 procenta. Podle ministerstva financí obce a kraje snižovaly nejen běžné výdaje, ale i ty investiční. Podle ministerstva financí samosprávy omezovaly především investice do staveb silnic a na pořízení drážních vozidel. Územní rozpočty také od konce roku 2023 snížily své dluhy a zvýšily množství peněz na bankovních účtech.
Kraje v prvním čtvrtletí hospodařily s přebytkem 42,7 miliardy korun, proti stejnému období loňského roku byl šestinásobný. Obce dosáhly přebytku 27 miliard korun, meziročně se jejich saldo zlepšilo o 49,9 procenta.
Za celý loňský rok skončilo hospodaření samospráv v přebytku 72,2 miliardy korun. Proti roku 2022 se přebytek více než zdvojnásobil a byl největší od vzniku Česka.
Schodek rozpočtu se prohloubil na 210 miliard
