Horská: Propuštěný bez udání důvodu by dostal kolem 200 tisíc

„Vidíme, že firmy drží zaměstnance bez ohledu na to, že nemají zakázky. Bojí se, že kdyby je propustili, tak je za půl roku, až zakázka přijde, už nenajdou,“ uvedla.

Doplnila, že zaměstnavatel by sice mohl pracovníka propustit bez udání důvodu, ale za podmínky dvojnásobného odchodného. „Při současném mediánu mezd to znamená, že zaměstnanec může dostat až skoro dvě stě tisíc korun, a pro některé zaměstnance i zaměstnavatele to bude vysvobození,“ uvedla. Medián mezd, tedy jejich prostřední hodnota, byl loni ve třetím čtvrtletí 37 492 Kč.

Nízká nezaměstnanost, která podle statistiků dosáhla ke konci ledna čtyř procent, přestává být podle Horské ku prospěchu. „Způsobuje to, že ekonomika je zabetonovaná. Firmy drží v očekávání zakázek zaměstnance a ty firmy, které rostou, zaměstnance nemají. Trh práce se stal brzdou rozvoje ekonomiky a je potřeba ho rozhýbat,“ doplnila.

Expremiér Jiří Rusnok, který byl rovněž hostem pořadu ale míní, že stát má teď důležitější priority, například to, že u nás zisk stavebního povolení trvá deset let.

Navrhovaný model podobný dánskému, zvanému také flexicurity, je podle něj matení pojmů.

„Když se podíváme na obecné charakteristiky českého trhu práce, v evropském kontextu se tak strašně nevymyká, jako se mnohem více vymykáme negativně v administrativních procesech. Chceme mít flexicurity z Dánska, moci člověka vyhodit bez udání důvodu, ale už nechceme platit dánské daně, mít dvacet pět procent DPH na všechno a padesát procent daň z příjmů,“ prohlásil.

Dodal, že Česko má v tomto ohledu relativně pružný trh práce.

„Deset let jsem pracoval ve velké holandské firmě a propustit lidi v Holandsku je desetkrát těžší než v Česku,“ dodal.

Doplnil, že to, že by bylo možné podávat výpověď bez udání důvodu, by českou ekonomiku nevytrhlo. „Myslím, že to je výstřel mimo terč,“ uvedl.

Návrh vyvolal vlnu odporu mezi politiky i odbory. Podle bývalé ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (SOCDEM) chybí ekonomické radě vlády důkladná analýza a všechna její opatření míří proti pracujícím lidem.

„Obávám se, že by to mohlo vést k tomu, že by se firmy mohly zbavit třeba žen s často nemocnými dětmi nebo starších zaměstnanců,“ uvedla již dříve exministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Návrh se nelíbí ani předsedovi Českomoravské konfederace odborových svazů Josefu Středulovi. „Takže by se vyhazovalo podle toho, jestli se nějakému kápovi nelíbíte nebo třeba máte jinou barvu pleti nebo jiný politický názor. Nebo mu říkáte, že dělá v práci něco v rozporu se zákonem, a vy byste se pak u soudu vůbec nemohli bránit,“ prohlásil.

Naopak ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh podporuje. „Jsem pro výpověď bez udání důvodu za jasně definované výše odstupného, protože to může být výhodně pro obě dvě strany. Tedy i pro zaměstnance, který může dostat výhodnou nabídku a pak by mohl velmi rychle odejít,“ řekl.