Článek
Kromě délky vyřizování žebříček hodnotí i jiná kritéria jako například transparentnost, složitost a nákladnost celého procesu. V celkovém hodnocení na prvním místě skončil Hongkong. Při porovnání pouze délky řízení zvítězil Singapur, kde trvá v průměru jen 36 dní.
V Česku je na získání potřebných razítek potřeba stejně jako loni 246 dní.
| Žebříček podmínek pro vyřízení stavebního povolení (vybrané země) | |
|---|---|
| 1. | Hongkong |
| 2. | Malajsie |
| 3. | Spojené arabské emiráty |
| 4. | Dánsko |
| 39. | Polsko |
| 154. | Kamerun |
| 157. | Česko |
| 158. | Honduras |
| 161. | Burundi |
| Zdroj: Žebříček Doing Business 2020 Světové banky | |
Za Hongkongem se v žebříčku vyřizování stavebního povolení umístily Malajsie, Spojené arabské emiráty a Dánsko jako nejlepší evropská země. Z okolních států je nejvýše Německo (30.), následují Polsko (39.), Rakousko (49.), Maďarsko (108.) a Slovensko (146.).
Podobně jako Česko si vedly například Pobřeží slonoviny, Barbados, Kamerun, Argentina, Honduras, Burundi nebo Kosovo.
Ve skutečnosti je to ještě mnohem horší
Podle výkonné ředitelky developerské společnosti Central Group Michaely Tomáškové je ve skutečnosti doba pro vydání stavebních povolení mnohem delší než uvedených 246 dní.
V hodnocení podmínek pro podnikání skončilo Česko za Polskem i Ruskem
„Analytici Světové banky zkoumají pouze délku povolovacího řízení definovanou zákonem. Ve skutečnosti je to mnohem déle. Například v Praze je časté, že povolení stavby běžného bytového domu trvá deset i více let,” uvedla Tomášková.
Čeká se na nový zákon
Nový stavební zákon, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), má urychlit a zjednodušit povolování staveb. Podle MMR by se mělo povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku zkrátit na jeden rok. Věcný návrh nového stavebního zákona schválila v červnu vláda, zákon by měl platit od roku 2021. Návrh počítá s tím, že se územní řízení, stavební řízení a posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) sloučí do jednotného povolovacího řízení.
Například v sousedním Polsku změnili stavební zákon už před čtyřmi lety, i díky tomu je země na 39. příčce žebříčku.
Důležitou součástí je podle MMR digitalizace stavební agendy od územně plánovacích dokumentací přes digitální technickou mapu, projektové dokumentace staveb až po elektronický spis stavebních úřadů. Změna zákona ale má i své kritiky, podle nichž nahrává developerům, popírá veřejné zájmy, jako je například ochrana přírody, a otevírá prostor pro korupci.